Ve věku 90 let zemřel v neděli zakladatel černého divadla Jiří Srnec. Zdroj: ČTK
Ve věku 90 let zemřel v neděli divadelník a výtvarník Jiří Srnec, zakladatel černého divadla, s nímž sklízel úspěchy od 60. let. O jeho úmrtí informoval mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.
Jiří Srnec se narodil 29. srpna 1931 v Žalově nedaleko Roztok u Prahy. Vystudoval Vyšší školu uměleckoprůmyslové, konzervatoř a loutkářskou katedru Divadelní akademie múzických umění. Od roku 1961 působil jako umělecký vedoucí Černého divadla. Za svou divadelní práci získal řadu ocenění. V období 1989 až 1991 působil také jako zakladatel a umělecký vedoucí souboru Imaginativ Praha. Byl potřetí ženatý. Jedním z jeho sedmi dětí je herečka Barbora Srncová.
Zazářila ve filmech Všichni dobří rodáci či Noc nevěsty. Oblíbená herečka zemřela
V úterý 23. listopadu zasáhla nejen šumperské divadlo smutná zpráva. V 85 letech zemřela dlouholetá členka místní činohry Jaroslava Vysloužilová-Wanieková. Ačkoliv více než 40 let zasvětila právě Divadlu Šumperk, diváci si jí mohli všimnout i v řadě filmových rolí, například ve snímcích Všichni dobří rodáci nebo Noc nevěsty. O její smrti informovalo vedení divadla.
Černé divadlo využívá toho, že na zatemněném jevišti nejsou vidět černě odění herci, ale jejich rekvizity ano. Mezi nejznámější Srncovy inscenace patří Pruhovaný sen, Legendy staré matky Prahy, Alice v říši zázraků, Peter Pan, Labyrint, Týden snů nebo Bílý pierot v černém.
Čarování se světlem
S nápadem založit divadlo přišel Srnec ještě při studiu na vysoké škole. První představení, kde neviditelní herci „čarují“ s létajícími předměty a se světlem, začal realizovat v roce 1959 se spolužáky. Soubor získal pozvání na mládežnický festival do Vídně a následně i do Kyjeva a Moskvy. V té době také vznikla známá etuda Pradlenka, která je dnes nejstarší scénkou v repertoáru divadla.
Za oficiální datum vzniku Černého divadla Jiřího Srnce je považován rok 1961, kdy Srnec získal povolení k založení divadla od ministerstva kultury. Přelomovou roli sehrál rok 1962, kdy tehdy ještě poloamatérský soubor divadelníků dostal pozvání na prestižní festival do skotského Edinburghu. Sedm nadšenců sklidilo velký úspěch a o jejich dalším profesionálním zaměření bylo rozhodnuto.
Od té doby divadlo začalo dobývat svět a stal se z něj jeden z nejznámějších reprezentantů českého divadelnictví. Srnec se se svým souborem zúčastnil mnoha desítek mezinárodních divadelních festivalů a realizoval přes 300 zahraničních turné v Evropě, Severní a Jižní Americe, Asii, Africe i Austrálii. Představení Černého divadla vidělo dosud více než pět milionů diváků v 68 zemích světa.
Malé divadlo velkých zázraků
Nyní je soubor Černého divadla, které je známé také jako „malé divadlo velkých zázraků“, tvořen mladými tanečníky, herci a mimy. Duši divadla tvoří zájezdový soubor, který vystupuje téměř nepřetržitě v zahraničí a za léta světoběžnictví si vydobyl výjimečnou pozici. Od roku 1993 jej doplňuje pražský soubor, který při pravidelných reprízách vychovává mladé umělce k budoucí černodivadelní praxi.
Choval jsem se jako hlupák. Zbláznil jsem se ze slávy, pak přišla facka, říká Duchoslav
Role Vikyho Cabadaje ve filmu Sněženky a machři vystřelila herce Jana Antonína Duchoslava až ke hvězdám. Sláva a popularita, která se dostavila, mu ale pěkně zamotala hlavu. „Měl jsem pocit, že jsem někdo. Choval jsem se jako hlupák. Na střet s publikem a slávou jsem nebyl připraven,“ uvedl Duchoslav v pořadu Povídej na CNN Prima NEWS.
Srnec spolupracoval i s divadlem Semafor, Laternou magikou, Divadlem Spejbla a Hurvínka a státní operou v Mnichově. Na počátku 90. let založil a vedl soubor Imaginativ Praha. V roce 2011 obdržel od prezidenta Václava Klause medaili Za zásluhy. V roce 2018 mu byla udělena Cena Thálie za mimořádný umělecký přínos českému divadelnímu umění.
Luminiscenční divadlo je populární v asijských zemích
Podle divadelní historičky Niny Malíkové, která se věnuje loutkovému a alternativnímu divadlu, bude Srnec zřejmě navždy spjat s fenoménem černého divadla. A to přesto, že u zrodu tohoto fenoménu v Československu na přelomu 50. a 60. let, v době experimentů nejen v divadle, stálo více lidí. Patří k nim třeba manželé Josef a Hana Lamkovi a také lidé z tehdejšího Divadla Na zábradlí.
Malíková připomněla, že k tehdejším experimentům patřilo, a také Srnec ho do svých projektů přidával, luminiscenční divadlo. „Tyto prvky černému divadlu dodnes zaručují popularitu v asijských zemích, kde jsou světélkující prvky na scéně velmi oblíbené,“ připomněla Malíková.
Připouští, že v posledních desetiletích je v Česku černé divadlo spíše atrakcí pro turisty, také mnohde v zahraničí jsou prvky z něj součástí různých kabaretů či show. „Principy černého divadla ale přebírala i Laterna magika a dodnes z něj čerpají někteří tvůrci, třeba známé režisérské duo SKUTR,“ doplnila. SKUTR, který tvoří Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka, se od příští sezony ujme funkce uměleckého ředitele Činohry Národního divadla.
