Ve věku 91 let zemřel v pátek ráno francouzský herec Jean-Louis Trintignant, který se proslavil zejména rolí ve filmu Muž a žena. Poprvé ovšem zazářil ve skandálním melodramatu A Bůh stvořil ženu po boku Brigitte Bardotové. Podle jeho manželky zesnul v poklidu ve svém domě v jižní Francii obklopen svými nejbližšími.
V roce 1969 získal Trintignant na festivalu v Cannes cenu pro nejlepšího herce za film Z režiséra Costy Gavrase. Za ztvárnění role stárnoucího manžela ve snímku Láska (2012) režiséra Michaela Hanekeho obdržel ve stejné kategorii francouzskou cenu César.
Trintignant si zahrál ve více než 130 filmech, podle svých vlastních slov měl nejradši roli fašistického přisluhovače Marcella Clericiho ve filmu Konformista (1970), který natočil režisér Bernardo Bertolucci podle románu Alberta Moravii. Mezinárodní proslulosti dosáhl také ve snímku Muž a žena (1966) režiséra Clauda Lelouche či jako introvertní věřící inženýr, kterého přinutí mladá vdova ve filmu Moje noc s Maud (1969), aby s ní strávil čas od večera do rána.
Syn průmyslníka Trintignant se narodil 11. prosince 1930 ve městě Piolenc na jihu Francie. Studoval práva na univerzitě v Aix-en-Provence, kde však vydržel jen rok a půl, pak ho zlákalo divadlo a zmizel do Paříže. Na divadelních prknech debutoval v roce 1951.
S filmováním začínal Trintignant v roce 1956, kdy si jej vyhlédl režisér Roger Vadim pro svůj film ...a Bůh stvořil ženu. Role mu předepisovala zamilovat se do Julietty, svůdně krásné ženy v podání Brigitte Bardotové. Tento snímek Trintignanta katapultoval mezi filmové ikony.
Ani Bardotová mu neodolala
Bardotová neodolala jeho zadumanému šarmu i mimo plátno a zrodil se jejich vztah: „Lákala mě jeho plachost a uzavřenost. Naučil mě nocovat na teplém písku pláže a poslouchat klasickou hudbu.“ Idylka skončila, když Jean-Louis, vyčerpaný pronásledováním médii, narukoval na tříletou vojenskou službu do Alžírska.
Trintignant hrál i chladnokrevného vraha ve Zločinu v expresu (1965), mstitele v dramatu Agrese (1975) nebo špiona ve snímku Pod palbou (1983). V roce 1993 zaujal rolí podivínského soudce ve filmu Krzysztofa Kieslowského Tři barvy: červená.
Na festivalu v Cannes, kde uvedl film režiséra Patrice Chéreaua Kdo mě má rád, pojede vlakem, Trintignant v roce 1998 oznámil, že s kinematografií končí. Filmování označil za náročné a podotkl, že se může věnovat divadlu. „Má totiž proti filmu velkou výhodu – když hrajete na jevišti, nevidíte se,“ přiznal herec.
K filmu se však po několikaleté pauze vrátil a to rovnou ve velkém stylu. V roce 2012 ztvárnil hlavní roli v dramatu Láska režiséra Michaela Hanekeho, které vypráví o manželích, jejichž dlouholetá láska a pevné pouto je náhle vystaveno těžké zkoušce poté, co žena prodělá mozkovou mrtvici a okolí se musí smířit s její proměnou. Trintignantovou partnerkou byla francouzská herečka Emmanuelle Rivaová a snímek získal Zlatou palmu v Cannes, Evropskou filmovou cenu či americký Zlatý glóbus pro nejlepší zahraniční film. Ústřední herecká dvojice pak za svůj výkon obdržela Césara.
Jeho dceru ubil žárlivý milenec
Naposledy se Trintignant objevil na filmovém plátně v roce 2019 ve filmu Nejlepší léta jednoho života (2019), kde se opět setkal se svou filmovou partnerkou z Muže a ženy Anouk Aiméeovou a režisérem tohoto snímku Claudem Lelouchem.
Trintignant již ve 12 letech objevil vášeň pro poezii a v pozdějším věku se začal věnovat i veřejnému čtení. Na festivalu v Avignonu účinkoval v pořadech Pro Rolanda Dubillarda, Pocta Jeanu Tortelovi a William Shakespeare, před několika lety četl i Apollinairovy Básně pro Lou a Deník Julese Renarda. V roce 2009 recitoval v zaplněném sále pražského Divadla Komedie verše Jacquesa Préverta.
V osobním životě jej potkalo neštěstí, jedno dítě mu umřelo záhy po narození a druhé, Marii, nadanou herečku, ubil v roce 2003 k smrti žárlivý milenec Bertrand Cantat, zpěvák skupiny Noir Désir. Zůstal mu jen syn Vincent, herec a scenárista.
K Trintignantovým celoživotním vášním patřila i rychlá auta. V této zálibě se shodoval se svou ženou Marianne, která dokonce vyhrála francouzskou rallye.