Herec Lambert pro CNN Prima NEWS: Druhý Connery se už nenarodí, při Highlanderovi pláču

Herec Christopher Lambert se nejvíce proslavil legendárním filmem Highlander, díky roli nesmrtelného skotského horala byl pozván i na letošní Comic-Con do Prahy. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS se rozpovídal jak o nedávno zesnulém příteli Seanu Connerym, tak třeba o novém zpracování legendárního Highlandera, který se bude natáčet letos.

Váš nejslavnější film Highlander je starý skoro čtyřicet let, přesto zůstává nesmírně populární. Jaké kvality musí film mít, aby ho zdobila taková dlouhověkost?
Některým filmům se to zkrátka povede. Není to zas tak často, občas ale ano... Dobře si vybavuju, že hned jak jsem poprvé četl jeho scénář, úplně jsem se do Highlandera zamiloval. Rozhodně jsem ale nečekal, že se z něj stane podobná legenda. Vždyť už ho milují víc jak tři generace.

Možná jeho kouzlo spočívá v tom, že zdaleka není jen akčním filmem...
Přesně tak. Je to velice romantický film o nesmrtelnosti. Od samého začátku jsem ho nepovažoval za bezduchý akční snímek, vlastně spíš za něco, co se tomuto žánru zcela vymyká. Upřímně řečeno – nejvíc se mi na něm zamlouvala právě jeho romantická stránka. Fakt, že jste nesmrtelný, přináší místo výhod spíš spoustu bolesti. Vždyť zatímco vy po staletí zůstáváte stále stejně mladý, vaši milovaní a nejbližší postupně stárnou, umírají. Trpíte tím znovu a znovu. Tahle věc mě na Highlanderovi naprosto fascinovala.

Highlander je hodně emotivní film. Dokáže rozplakat i vás?
Samozřejmě. Třeba při scéně, kdy mi v 16. století před očima umírá má milovaná žena. Vrásčitá, zestárlá, zatímco já mám stále mladou podobu. Ale naměkko jsem i na mnoha jiných místech.

Christopher Lambert (65)

Francouzsko-americký herec, kterého nejvíc proslavila role ve fantasy filmu Highlander.
Další slavné filmy: Tarzan, Sicilián, Tah jezdcem, Mortal Kombat – Boj na život a na smrt, Sobibor.
Byl dvakrát ženatý, pokaždé s herečkou. Nejdříve s Diane Laneovou (známá z filmu Cotton Club), poté s Jaimyse Haftovou (Tajemství domu Usherů). Chodil též se Sophie Marceau (Veselé Velikonoce, Statečné srdce).
Trpí silnou krátkozrakostí, bez brýlí takřka nevidí.

Ve filmu coby hlavní hrdina podstupujete spoustu soubojů s mečem v ruce. Jak těžké bylo naučit se s ním zacházet tak, abyste vypadal jako opravdový mistr?
Před samotným natáčením jsme se čtyři měsíce připravovali speciálně jen na to. Každý den, spoustu hodin, opravdu pečlivě. Začínali jsme s plastovými meči, přešli jsme na dřevěné, až po nějakém čase jsme mohli začít bojovat i s těmi ocelovými. Dostali jsme je do ruky teprve v okamžiku, kdy už jsme si práci s nimi opravdu osvojili a nebyli nebezpeční ani sobě, ani svému okolí. Naštěstí nás připravovala opravdová esa, takže se to všechno povedlo. Zpětně můžu říct, že to byla nejen dřina, ale i velká zábava.

Byl jste mezi postavami „nesmrtelných“ nejšikovnější s mečem i ve skutečnosti, nebo jen podle scénáře?
Nejšikovnější? Spíš nejsnaživější. Co si pamatuju, byl jsem s mečem hlavně hodně rychlý. Podstatnou část highlanderovského příběhu jsem bojoval s japonskou katanou, která mi šla dobře do ruky. Přišla mi jako opravdu praktický meč – byla lehká, určitě se mi s ní manipulovalo lépe než s těžkými meči, které měli ve filmu moji soupeři.

Trpíte silnou krátkozrakostí. Nedělala vám při natáčení bojových scén v Highlanderovi problémy?
Ani ne. Tenhle handicap vás vlastně jen nutí, abyste se o to více soustředil. Dáváte tím pádem ještě větší pozor na každý pohyb vašeho meče. Na to, kde se přesně nalézá váš protivník. Se svým zrakem jsem musel být opravdu stoprocentně koncentrovaný. Svým způsobem jsem to tedy mohl chápat naopak jako výhodu – nedovolil jsem si podcenit vůbec nic. Možná se to nezdá, ale při podobných bojových scénách to může být opravdu nebezpečné. Bez dostatečného tréninku se to natočit prostě nedá. Musíte si spoustu pohybů a návyků vštípit natolik, abyste je dělal automaticky, ani jste už o nich nepřemýšlel.

Za pár měsíců začne režisér Chad Stahelski natáčet remake filmu Highlander. Nebojíte se, co provedou s příběhem, jemuž jste kdysi vtisknul svou tvář?
Vůbec se toho nebojím. Ať už to dopadne jakkoliv, kultovní film z roku 1986 zůstane tím samým, čím byl dosud. O letošní verzi nevím vůbec nic. Ani to, nakolik se bude její příběh lišit od toho, co jsme točili my před 36 roky. Henryho Cavilla, který by měl místo mě hrát Connora MacLeoda, mám jako herce každopádně rád. Třeba v Zaklínači byl přesvědčivý, obecně je to dobrý herec. Myslím, že natočení remaku bylo svým způsobem nevyhnutelné. Právě proto, jak moc populární první Highlander byl. Dodnes si udržuje širokou fanouškovskou základnu, nepřijde o něj kvůli žádnému remaku.

Je to asi jako když režisér Roger Donaldson natočil v roce 1994 film Útěk do Mexika s Alecem Baldwinem a Kim Basingerovou. Šlo o remake slavného Útěku z roku 1972, v němž zářil Steve McQueen. Pro Baldwina to muselo být obrovsky těžké, se Stevem McQueenem prostě nelze soupeřit. V případě moderního Highlandera se samozřejmě nabízí spousta otázek: Jak se změní příběh? Kdo se místo skupiny Queen a Freddieho Mercuryho postará o hudbu? Kdo bude obsazen do role mého mentora Ramireze, kterého tak skvěle ztvárnil Sean Connery? Za sebe doufám, že se v remaku nebudou snažit přespříliš kopírovat originál. Rozumnější by podle mého bylo vytvořit si vlastní dějovou linku.

Zmiňujete kapelu Queen, která pro film stvořila takové hity jako Who Wants to Live Forever nebo A Kind of Magic. Jaké to bylo poznat je osobně?
Ze všeho nejvíc to byla velká zábava. Dodnes zůstávám jejich velkým fanouškem. Potkat je osobně, to bylo – řečeno s názvem jejich alba – A Kind Of Magic, kouzelná věc. Prostě pecka. Vlastně nám díky Highlanderovi uspořádali soukromý koncert, na to se nezapomíná. Neuvěřitelný zážitek.

Slova plná úcty máte i pro Conneryho. Jaký dojem na vás zblízka udělal?
Skvělý. A to jak po lidské, tak po herecké stránce. Ze všeho nejvíc si ho pamatuju jako úžasnou lidskou bytost. Sean byl milý a velkorysý chlapík, který by se pro ostatní rozdal. Mně osobně při natáčení velice pomáhal, radil mi především se skotským přízvukem, který jsem jako horal z tamní Vysočiny měl mít.

Tak trochu jiný Highlander

Nejslavnější film Christophera Lamberta mohl vypadat zcela odlišně. Třeba právě místo Lamberta byl do role nesmrtelného skotského horala Connora MacLeoda zvažován Mel Gibson, místo Seana Conneryho si Egypťana Ramireze mohl zahrát Gene Hackman. Skupina Queen měla původně pro film nahrát jedinou písničku (Princes of the Universe), další složila až poté, co jejího frontmana Freddieho Mercuryho uchvátila projekce dílčí verze snímku.

Při natáčení jste se stali blízkými přáteli. Co jste měli společného?
Určitě ne Seanův golf, ten nehraju. Takže možná spíš víno, na to jsme si potrpěli oba. Obecně nás ale spojovalo hlavně to, jak jsme se dívali na svět kolem sebe. Jak jsme přemýšleli. Proto jsme si byli blízcí.

Letos to budou dva roky, co zemřel. Co jsme v něm jako filmoví fanoušci ztratili?
Pro mě je zcela jednoznačné, že hledání nového Seana Conneryho je marná snaha. Druhý takový se nenarodí. Je to jako s tím Stevem McQueenem. Měli jsme jediného McQueena, jediného Conneryho. I když upřímně řečeno – já si vlastně nejsem jistý, co současní režiséři a producenti skutečně chtějí. Nevyhledávají dnes náhodou něco docela jiného, než tyhle charizmatické machry ze staré školy, chlapy se spoustou vnitřní síly? Nepreferují spíš poněkud obyčejnější postavy, se kterými se publikum víc ztotožní?

Co myslíte vy?
Upřímně… Nevím.

Highlander není vaší jedinou velkou rolí. Už před tím jste zazářil v Tarzanovi. Byla příprava i na toto natáčení náročná?
Rozhodně. Na Tarzana jsem se musel připravovat šest dlouhých měsíců. Bylo to perné, dřel jsem až devět hodin denně. Zabíračka. Jen si to představte: Jakmile jsem začínal s tréninkem, vážil jsem 58 kilogramů. A šest měsíců poté jsem nabral tolik svaloviny, že se mi na váze ukázalo 86 kilogramů. Nenašel byste na mně ani gram tuku, fakt za tím byly neuvěřitelné gymnastické galeje. Nezapomenu, že v prvních dvou měsících to bylo hodně těžké. Pak se ale cvičení proměnilo v návykovou činnost. Devět hodin tréninku denně mi najednou nestačilo. Vrátil jsem se do svého londýnského bytu a cvičil dál. Fakt to bylo jako droga, prostě jsem nemohl přestat.

Na Tarzana jste se nepřipravoval jen v posilovně, ale i pozorováním šimpanzů. Zpětně jste někde řekl, že to pro vás byla nejlepší herecká škola. Proč?
Protože si v určitou chvíli uvědomíte, že slova jsou právě jen slova. Ve skutečnosti musíte s ostatními komunikovat srdcem a očima. Zvířatům nic jiného nezbývá, se slovy si nepomůžou. Když něco potřebují, třeba i lásku, říkají si o to očima. Pro mě jako pro herce bylo tedy velmi zajímavé se od šimpanzů učit. A skutečně trvám na tom, že lepší hereckou školu jsem si nemohl přát. Šimpanzi nic nepředstírají, jsou sami sebou. Permanentně.

Když jste jako mladík kdysi řekl otci, že chcete být herec, prý vám odpověděl, proč se nemíníte živit něčím pořádným. Hercem jste se přesto nakonec stal. Litoval jste toho někdy?
Nedá se říct, že by můj otec byl zcela proti tomu, aby se ze mě stal herec. Spíš měl představu, že to nejdřív zkusím s něčím jiným. Já ale od začátku věděl, že chci dělat právě tohle. V hlavě jsem to měl už od dvanácti. Když mi pak bylo osmnáct, vydal jsem se za svým snem nejdříve do Londýna, pak do Paříže. Prostě jsem to zkusil. A svůj sen jsem si splnil.

Tagy:

Hlavní zprávy

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
23:43

Rusové ostřelovali oblast Sumy, odpálili neřízené střely z vrtulníků

23:29

Zelenskyj varoval osoby, které se podílejí na odpalování raket na Ukrajinu

23:01

Rusko střílelo na Zelenodolsk z několika raketometů

22:34

Vedoucí představitelé zemí G7 vtipkovali o Putinovi

Expert k tragické nehodě Audi R8 v Jičíně: Agresivní mistři světa. Chápou jen tvrdé tresty

V Česku neumíme trestat agresivní řidiče, kteří se chovají skutečně nebezpečně. Jsou přesvědčení, že jsou mistry světa, vědomě tím ale ohrožují ostatní účastníky silničního provozu, řekl redakci CNN Prima NEWS dopravní expert Roman Budský z platformy VIZE 0. Komentoval tak tragickou nehodu v Jičíně, při které přišel o život řidič Audi R8. Dopravní odborník Jiří Žák podotkl, že se mnoho řidičů v krizových situacích až příliš spoléhá na elektronické systémy v autech. „Fyzikální zákony jsou ale neúprosné. Někdy to skončí dobře, někdy tragicky,“ dodal.

OpenText propojuje svoje služby s Google Cloud, aby firmám poskytl větší komfort

Spravovat a řídit firemní dokumenty a další informace je stále složitější. Přicházejí z mnoha zdrojů, digitalizované i papírové, e-maily, datovými schránkami, komunikačními aplikacemi, klasickou poštou… Bez interního systému na oběh, zpracování, schvalování a archivaci dokumentů se dnes už žádná organizace neobejde. Regionální viceprezidentka společnosti OpenText pro Evropu Sandra Tiskens vysvětluje, proč je dobré vsadit na globální řešení, které se dokáže přizpůsobit lokálním specifikům v České republice.

Bohatnou na inflaci, tak ať platí. Vládní strany si brousí zuby na energetické firmy

Čtyři koaliční strany připouštějí zavedení speciální daně pro energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí a jádra. Piráti a hnutí STAN by měli návrh předložit na příštím jednání koaliční rady. TOP 09 a lidovci se chtějí bavit o podobě daně. Spíše skeptická je zatím pouze nejsilnější vládní strana ODS. Vyplývá to z vyjádření představitelů jednotlivých stran pro Českou televizi (ČT). Speciální daň z příjmů by byla ve výši 25 %.

Žijeme v nejhorší době od 2. světové války, říká Kovářová. Vondráček: Vláda nás dorazila

Musíme vymezit, v jaké době žijeme. Je to nejhorší doba od druhé světové války, řekla v Partii Terezie Tománkové místopředsedkyně STAN Věra Kovářová na konto obrovské inflace a problémů s energiemi. Podle Radka Vondráčka z opozičního hnutí ANO ale bylo hůře v době po roce 1968. „Jsme teď v šoku a vláda nás dorazila,“ zkritizoval ve vysílání CNN Prima NEWS kroky pětikoaličního kabinetu.

Češi pracují na videohrách pro nevidomé. V pořadu CNN Prima Gaming ukážeme, jak fungují

Videohry pro nevidomé jsou spíše vzácností. Česká herní pokladnice se ale může chlubit hned dvěma tituly, které myslí i na hráče s hendikepem. V pořadu CNN Prima Gaming tuzemští autoři mimo jiné vysvětlí, jak tyto konkrétní hry fungují v praxi a proč se pustili do jejich tvorby. Herní pořad můžete sledovat každou sobotu ve 22:20 na stanici CNN Prima NEWS i na webových stránkách cnnprima.cz.

Hrozivý omyl šoféra autobusu. Po nárazu do mostu na Hané je jeho kabina na šrot

Zájezdový autobus z Litvy, ve kterém cestovalo 44 lidí, v neděli havaroval na Vyškovsku. Jeho řidič narazil v Ivanovicích na Hané do mostní konstrukce, po které vede železniční trať spojující Přerov s Brnem. Podle Správy železnic by neměl být most nijak staticky narušený, i přesto po něm vlaky jezdí sníženou rychlostí. Při hrozivě vypadající nehodě se naštěstí nikdo nezranil.

Bizarní video z bojiště: Ruský voják vykonával potřebu. Zaútočil na něj dron Ukrajinců

Po sociálních sítích kolují další záběry z bojů na Ukrajině. Na jednom z nich je vidět ruský voják, který v neobydlené oblasti zřejmě vykonával potřebu. Během toho na něj ale bezpilotní letoun ovládaný ukrajinskou armádou svrhnul výbušninu. Exploze byla tak silná, že okupant doslova ztratil půdu pod nohama. Autentičnost záběrů není možné v průběhu válečného konfliktu nezávisle ověřit.

Domácí zpravodajství

Tváří v tvář smrti: Češi na Ukrajině čelí ruské palbě. Chybí výbava pro noční boj, vzkazují

Dunění dělostřelecké palby i útoky pod rouškou tmy. Čeští bojovníci na východě Ukrajiny urputně brání strategické pozice a zároveň čelí obrovskému tlaku ze strany ruských vojsk. Jsou ve výrazné nevýhodě – čím dál častěji musí čelit útokům i v noci, chybí jim ale vybavení pro vidění ve tmě. Redakci CNN Prima NEWS skrze humanitární organizaci Mise Ukrajina prozradili, že nejvíce postrádají termovize a noktovizory.

I s rakovinou porodila krásnou holčičku, teď přišla další rána. Jana přesto bojuje dál

Před pěti lety se nastávající mamince Janě Faltýnkové změnil život. V pátém měsíci těhotenství si totiž v levém třísle nahmatala bouli. Lékaři jí poté oznámili děsivou zprávu – rakovina tkáně ve II. stadiu. Faltýnková se přesto nevzdala a zákeřnou nemoc úspěšně porazila. Po pěti letech náročné léčby se jí podařilo znovu otěhotnět, bohužel však musela podstoupit interrupci. Mladá maminka se přesto nevzdává a na svět nahlíží pozitivně.