Jeden z posledních žijících tarpanů zemřel v roce 1866 v petrohradské zoo. Zdroj: Wikipedia
Od nepaměti se proháněli po střední a východní Evropě ještě spolu s mamuty. Poslední z nich byl však údajně zabit lidmi na sklonku devatenáctého století. Řeč je o tarpanech, divokých koních, kteří se dali jen sotva zkrotit.
Dějiny jejich druhu můžeme vysledovat až do období před dvěma miliony let, kdy se několik koňských druhů vydalo ze Severní Ameriky přes (tehdy) zamrzlou Beringovu úžinu do Eurasie. Zatímco severoameričtí koně kvůli změně klimatu vyhynuli, uprchlíkům se dařilo a dále se vyvíjeli. Až do chvíle, kdy se je lidé před šesti tisíci lety začali pokoušet zkrotit, což nakonec vedlo k jejich zániku.
Tarpani měřili zhruba 130 cm a zdobila je krátká stojatá hříva (dlouhá hříva je jedním ze znaků domestikace koní), šedé či plavé zbarvení a vrozené znaky (úhoří pruh – tedy tmavší pruh srsti na zádech, oslí kříž a zebrované nohy). Byli lehčí a štíhlejší než další předci dnešních domácích koní, koně Převalského. Tarpani žili v malých stádech o pěti až dvaceti jedincích. Říkalo se o nich, že mají hrozné vlastnosti – tedy hrozné pro domestikaci. Kopali a kousali, odmítali jít po předepsané cestě. Odchovaná mláďata si udržovala svou plachost divokého koně.
Ve zkratce, „hodili“ se jen na těžkou práci a ne pod sedlo.V Evropě se původně vyvinuly hned dvě formy tarpana – lesní tarpan, který žil i u nás, a stepní tarpan, který obýval ruské a ukrajinské pláně. Divokého koně bychom našli i v Asii. Jde o již zmiňovaného koně Převalského, kterého se podařilo „zachránit“ díky chovu v zoologických zahradách. Tarpani takové štěstí neměli. Kdy přesně vyhynul ten náš, lesní, nikdo neví. S jistotou však můžeme říci, že k tomu došlo během středověku. Ten stepní se udržel až do konce devatenáctého století.
Po vyhynutí tarpanů se lidé pokusili druh obrodit. Vzniklo tak polské plemeno "konik", které se vzhledem původním tarpanům blíží. Zdroj: Rewilding Europe
Co stálo za jejich vyhynutím? Postupná ztráta přirozeného životního prostředí, o které je obírala stále větší stáda „hospodářských“ zvířat, ale i to, že je lidé vybíjeli na maso.
Nicméně moderní výzkumy naznačují, že tarpani vůbec nemuseli patřit mezi druhy divokých koní. Mohlo by se totiž jednat o zdivočelé koně domácí, případně křížence domácích koní s těmi divokými. Třeba i proto, že díky genetickým analýzám vědci přišli na to, že původní zbarvení divokých koní dávného pleistocénu bylo hnědé a ne šedé. I analýza jediných dvou zachovaných lebek údajných ruských tarpanů ukázala, že nešlo o čistě divoké koně. I samotný termín „tarpan“ se začal údajně objevovat až během devatenáctého století...
Ať tak či tak, na dnešních pláních a stepích už tarpany nepotkáte. Jde o další druh, který kvůli člověku zmizel z povrchu země.
Koně Převalského jsou údajně posledním druhem divokých koní. Zdroj: Pixabay
