Žili tady s námi: Tajemný kůň, kterého vybili lidé

Dějiny jejich druhu můžeme vysledovat až do období před dvěma miliony let, kdy se několik koňských druhů vydalo ze Severní Ameriky přes (tehdy) zamrzlou Beringovu úžinu do Eurasie. Zatímco severoameričtí koně kvůli změně klimatu vyhynuli, uprchlíkům se dařilo a dále se vyvíjeli. Až do chvíle, kdy se je lidé před šesti tisíci lety začali pokoušet zkrotit, což nakonec vedlo k jejich zániku.

Zpěvák Willie Nelson zachránil 70 koní před smrtí a týráním

Slavní pomáhají

Když americký country zpěvák Willie Nelson nezáří zrovna na pódiu, téměř jistě ho najdete doma na jeho texaském ranči. Dnes může „Luck Ranch“ – téměř tři sta hektarů půdy – domovem nazývat i více než 70 zachráněných koní.

Tarpani měřili zhruba 130 cm a zdobila je krátká stojatá hříva (dlouhá hříva je jedním ze znaků domestikace koní), šedé či plavé zbarvení a vrozené znaky (úhoří pruh – tedy tmavší pruh srsti na zádech, oslí kříž a zebrované nohy). Byli lehčí a štíhlejší než další předci dnešních domácích koní, koně Převalského. Tarpani žili v malých stádech o pěti až dvaceti jedincích. Říkalo se o nich, že mají hrozné vlastnosti – tedy hrozné pro domestikaci. Kopali a kousali, odmítali jít po předepsané cestě. Odchovaná mláďata si udržovala svou plachost divokého koně.

Ve zkratce, „hodili“ se jen na těžkou práci a ne pod sedlo.V Evropě se původně vyvinuly hned dvě formy tarpana – lesní tarpan, který žil i u nás, a stepní tarpan, který obýval ruské a ukrajinské pláně. Divokého koně bychom našli i v Asii. Jde o již zmiňovaného koně Převalského, kterého se podařilo „zachránit“ díky chovu v zoologických zahradách. Tarpani takové štěstí neměli. Kdy přesně vyhynul ten náš, lesní, nikdo neví. S jistotou však můžeme říci, že k tomu došlo během středověku. Ten stepní se udržel až do konce devatenáctého století.

Co stálo za jejich vyhynutím? Postupná ztráta přirozeného životního prostředí, o které je obírala stále větší stáda „hospodářských“ zvířat, ale i to, že je lidé vybíjeli na maso.

Žili tady s námi: Největší evropský savec na pokraji vyhynutí

Svět zvířat

Do zubra byste možná neřekli, že jde o vyhynulý druh. Vždyť přeci u nás najdeme hned několik stád – třeba na Šumavě nebo v Milovicích (kde mimo jiné žijí i znovu vyšlechtění pratuři). Ve volné přírodě ho však už nenajdete.

Nicméně moderní výzkumy naznačují, že tarpani vůbec nemuseli patřit mezi druhy divokých koní. Mohlo by se totiž jednat o zdivočelé koně domácí, případně křížence domácích koní s těmi divokými. Třeba i proto, že díky genetickým analýzám vědci přišli na to, že původní zbarvení divokých koní dávného pleistocénu bylo hnědé a ne šedé. I analýza jediných dvou zachovaných lebek údajných ruských tarpanů ukázala, že nešlo o čistě divoké koně. I samotný termín „tarpan“ se začal údajně objevovat až během devatenáctého století...

Ať tak či tak, na dnešních pláních a stepích už tarpany nepotkáte. Jde o další druh, který kvůli člověku zmizel z povrchu země.