Majestátní zvíře, které kromě vlků nemělo soupeře. Až na lidi samozřejmě... Zdroj: Wikipedia
Po statisíce let obýval celou Evropu, Asii i severní Evropu. Nejstarší nalezený fosilní objev je starý 275 tisíc let. Jeho zobrazení najdeme na mnoha jeskynních malbách. Poslední zmínky najdeme v šestnáctém století, kdy byl tento druh již na pokraji vyhynutí. Řeč je o praturovi.
Pratur byl jedním z nejhojněji lovených druhů zvířat již v době kamenné. I proto najdeme tolik jeho vyobrazení na jeskynních malbách. V mnoha kulturách však představoval i důležitou součást náboženských rituálů a obřadů. Díky archeologickým nálezům můžeme téměř s jistotou konstatovat, že u nás patřil mezi dominantní druhy. Kvůli intenzivnímu lovu, úbytku přirozených biotopů i konkurenčnímu tlaku domestikovaného tura (který byl vyšlechtěn právě z pratura) však u nás pratuři vyhynuli již na přelomu 12. a 13. století.
Jedním z rysů domestikace je zmenšování velikosti jedinců, a tak vás asi ani nepřekvapí, že se pratur tyčil do výšky 170 až 230 cm a zdobily ho téměř metrové rohy. V průběhu tisíciletí se přizpůsobili různým biotopům – od hlubokých lesů po suché stepi. Jakožto býložravci byli poměrně nenároční a ve volbě pastvy si příliš nevybírali. Kvůli přeměně krajiny lidmi, ale i klimatickou změnou postupně ubýval jejich životní prostor. Za jeho úplné vyhynutí však mohou lovci, a to i přesto, že v některých evropských oblastech byl již chráněn.
Jedno z první stád zpětně vyšlechtěného pratura najdete i u nás. Zdroj: Česká krajina
Ve dvacátém století se objevily první snahy o znovuoživení tohoto druhu. V roce 2008 byl zahájen nizozemský projekt Taurus Foundation. Cílem projektu je zpětně vyšlechtit pratura z primitivních plemen skotu, která nesou genetickou výbavu vyhubených druhů a svým vzhledem se praturovi podobají. Od roku 2015 se jedno z takových stád prohání v české rezervaci v Milovicích.
První tele pratura se v Milovicích narodilo v roce 2016. Zdroj: Česká krajina
