Na Mars odstartovala první arabská meziplanetární mise
Z japonského vesmírného střediska Tanegašima těsně před nedělní půlnocí úspěšně odstartovala nosná raketa H-IIA, která vynesla do kosmu družici Amal (Naděje) Spojených arabských emirátů. Satelit se vydá k Marsu, kam do poloviny srpna podle plánů zamíří ještě dvě další vesmírné mise – čínská a americká. Do cíle by satelit měl dorazit v únoru 2021, tentýž rok oslaví Spojené arabské emiráty 50 let od svého vzniku.
Sonda bude zhruba dva pozemské roky kolem rudé planety kroužit, zkoumat její atmosféru a monitorovat klimatické změny na Marsu. Mise má poprvé v dějinách zachytit marsovskou atmosféru v různých obdobích roku, který na Marsu trvá téměř 687 pozemských dnů.
Čínští a američtí vyslanci
Do poloviny srpna by podle plánů měly k Marsu zamířit ještě další dvě vesmírné mise, a to čínská a americká. Obě tyto velmoci chtějí na rudé planetě přistát. Čínská raketa Dlouhý pochod 5, která vynese k Marsu družici s přistávacím modulem a průzkumným vozítkem, odstartuje z kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan koncem července nebo začátkem srpna, uvedla tento týden čínská státní média. Jako nejpravděpodobnější den startu zmiňují 23. červenec.
USA plánuje vyslat na Mars šestikolový rover se jménem Perseverance (Vytrvalost), a to mezi 30. červencem a 15. srpnem. Robotické vozítko bude mimo jiné shromažďovat údaje o klimatu a geologii planety a sbírat vzorky hornin a prachu, které by v budoucnu měly být přepraveny na Zemi k analýze.
Arabskou družici Amal dopraví na Mars japonská raketa. Zdroj: AP
Arabskou družici Amal dopraví na Mars japonská raketa. Zdroj: AP
Tato mise by mimo jiné měla zahrnovat také hledání známek možného minulého života na Marsu. Na povrch Marsu se žádnému jinému státu než USA nepodařilo dopravit aparát, který by následně i řádně fungoval.
Japonsko svou misi planuje na rok 2024 a cílem bude přepravit na Zemi první vzorky z největšího marsovského měsíce Phobos.
