Svědectví z Melitopolu: Krvavý byt, únosy a rabování. Rusové se řídí nepsaným pravidlem
Výběr redakce
Maria Sokolová prožila v ukrajinském Melitopolu celý život. Opustit rodné město nechtěla ani poté, co do něj vtrhla ruská vojska a zajala jejího bratra. Rodina dodnes neví, jaká budoucnost muže čeká. V rozhovoru pro agenturu Unian Sokolová přiznala, že život v okupovaném městě se každým dnem stává náročnějším. Ohrožení jsou podle ní všichni bez ohledu na věk nebo pohlaví.
„29. dubna v 5:30 zazvonil zvonek. Neznámí ozbrojenci se představili pod hlavičkou místní vlády, vešli k nám do bytu a řekli, ať ukážeme doklady. Ty si následně vyfotografovali, prohledali byt a domluvili výslech,“ vylíčila Maria s tím, že vojáci poté navštívili její rodinu ještě jednou. Tentokrát už šli cíleně za jejím bratrem Borysem, majorem civilní obrany a velitelem požární jednotky. „Poté, co prohledali jeho byt, ho zadrželi a odvezli neznámo kam,“ pokračovala Maria.
Nebylo to poprvé, co ho Rusové zadrželi. K podobnému incidentu prý došlo už v březnu. Tehdy byl údajně Borys Kleshchev držen ve sklepě a probíhala s ním „preventivní beseda“. Borys podle slov své sestry pomáhal kolegům evakuovat město a podílel se na organizaci humanitárních koridorů, hašení požárů po ostřelování a poskytoval první pomoc lidem, kteří utrpěli zranění.
Čtěte také
„Obrátili jsme se na okupační vedení města. Někteří s námi odmítli mluvit. Jiní nám řekli, ať napíšeme prohlášení a ujistili nás, že po něm budou pátrat. Nikdo ale nedokázal odpovědět, kde můj bratr je a zda-li je v pořádku,“ vylíčila Maria. S matkou to zjistily až po několika týdnech. „Vedení města nám řeklo, že se nachází v kanceláři vojenského velitele a stále se s ním pracuje. Kdy bude propuštěn, nevíme. Zdá se, že ho chtějí soudit podle ruského práva,“ doplnila rodačka z Melitopolu.
Rusové konfiskují majetek i auta
I v tomto těžkém období Maria nehodlá opustit rodné město. Podle ní se ale stává život v okupovaném Melitopolu stále obtížnější. Ohroženi jsou podle ní všichni bez ohledu na pohlaví, věk nebo postavení. Ve městě se podle ní totiž povídá, že okupanti unášejí lidi, mlátí je dráty a věší. „Pětašedesátiletou ženu, která prodávala oblečení na tržnici, vyvedli z vlastního domu. Nechali si ji něco přes týden. Sebrali jí televizi a dětskou kytaru. K čemu potřebují dětskou kytaru? Co to má za logiku? Po návštěvě jejího bytu bylo všechno od krve. Za pár dní byla propuštěna,“ uvedla podle agentury Unian Maria s tím, že lidé, kteří jsou propuštěni ze zajetí, trpí depresemi a nechtějí komunikovat ani s nejbližšími členy rodiny.
Ve strachu o život podle ní raději nikomu neříkají, co jim okupanti prováděli. „Trpí fyzickým i psychickým násilím,“ myslí si Maria.
Problémy ve městě jsou podle ní také s dostupností potravin. „Humanitární pomoc zablokovali okupanti a lidem nic nerozdali. Později se tyto produkty objevily v obchodě za přemrštěné ceny,“ vylíčila Maria. Ve městě se pak podle jejích slov Rusové řídí nepsaným pravidlem. „Konfiskují lidem majetek, auta, vstupují do podniků a přivlastňují si je. Například společnost Biol, která vyrábí kuchyňské náčiní, vykradli. Veškerou produkci vyvezli,“ popsala Maria.
Čtěte také
