Tradice a zvyky pašijového týdne

K pašijovému týdnu se pojí spousta tradic. Znáte je všechny?

Prima DOMA

Lenka Tajbrová

18. března 2021 10:00

Tradice a zvyky pašijového týdne Zdroj: Prima DOMA

Pašijový týden je posledním týdnem období půstu, které trvá 40 dní a vrcholí velikonočními svátky. Letos začíná nedělí 28. března. Je to období, kdy se dodržuje mnoho zvyků a tradic, které mají křesťanský i světský původ a jednotlivé dny se podle nich jmenují. Znáte je všechny?

Květná neděle

Květnou nedělí začíná Svatý týden. Podle křesťanů přijel v tento den Ježíš do Jeruzaléma a lidé ho vítali jarními výhonky palmových ratolestí. Proto se jí říká palmová nebo právě květná. Někde narazíte i na název Květnice nebo Beránková neděle. Palmové výhonky u nás nahrazují ty vrbové nebo kočičky. Ty se také světí v kostele.

Na květnou neděli se světí v kostelech kočičky. Zdroj: Prima DOMA

V tento den byste neměli podle tradice nic péct. Co byste naopak měli, je obléct si nové oblečení (odtud pochází známá tradice koupit si něco nového na sebe, aby vás nepokakal beránek).

Modré (žluté) pondělí

Název získalo podle modré látky, která se tento den vyvěšuje v kostelích. Jinak se církve netýká. Další variantou je také německý původ, kdy slovo „blau“ – modrý – znamená také opilý, protože se den předtím konalo mnoho oslav, nebo také „lau“ – nečinný, protože se kdysi v tento den nepracovalo. Velkým jarním úklidem byste měli začít právě v tento den.

Na modré pondělí začněte s velkým jarním úklidem. Zdroj: Prima DOMA

Šedivé úterý

Pokračujte s úklidem, který jste začali v pondělí. Měli byste vymést prach a pavučiny. Jinak se další zvyky nedodržují, a to ani v kostelích.

Sazometná (škaredá, smetná) středa

V tento den se vymetaly komíny, podle toho získal svůj název. Podle křesťanského vysvětlení se Jidáš mračil, škaredil na Ježíše a také ho v tento den zradil. Vy byste se naopak mračit neměli, jinak byste se dle pověry mračili všechny středy v následujícím roce.

Upečte tradiční velikonoční jidáše, sladké kynuté pečivo potřené medem, které symbolizuje provaz, na němž se jidáš oběsil. Posnídat byste je měli následující ráno.

Ve středu upečte jidáše. Zdroj: Prima DOMA

Zelený čtvrtek

Původní název je z němčiny – lkavý, plačtivý čtvrtek, který se ale v tomto jazyce zkomolil na čtvrtek zelený. Zvony z kostelů odlétají do Říma, a nahrazují je tak pro Velikonoce typické řehtačky a hrkačky. Měli byste jíst jen zelenou stravu, abyste byli celý další rok zdraví. S tím se pojí pečení velikonoční nádivky, kterou doplňte kopřivami, špenátem nebo jinými zelenými jarními bylinkami. Novějším zvykem je zelené pivo, které v tento den v mnohých hospodách nabízejí. Ve čtvrtek se také s nikým nehádejte – a budete hádek ušetřeni celý další rok.

Nikdy není pozdě začít novou tradici. Co takhle na zelený čtvrtek čepovat zelené pivo? Zdroj: Prima DOMA

Velký pátek

Den ukřižování Krista je významným dnem, o třetí hodině konají se mše, čtou se pašije – příběhy o Ježíšově utrpení. Mají se podle pověr také otevírat hory či zem a vydávat poklady a tajemství. V tento den byste neměli pracovat se zemí – rytí a okopávání na zahradě vynechte. Také byste si na Velký pátek neměli nic půjčovat a vyhnout byste se měli i praní, pečení a zametání.

Bílá (svatá, světelná) sobota

Pro křesťany je Bílá sobota dnem smutku a rozjímání po Ježíšově uložení do hrobu. Bohoslužby se nekonají. Bílá barva je barvou rouch těch, kteří se nechávají ze soboty na neděli pokřtít, a také symbolem čistoty. Proto se mnohde bílilo a domy se vymetaly novými košťaty. Po západu slunce končí půst a vracejí se zvony. V sobotu upečte beránka či mazanec. Může to být ten z těsta i ten opravdový, který se jako jediný pekl původně – sladká varianta je jeho náhražkou. Muži by také tento den měli uplést pomlázku a ženy nabarvit vajíčka.

Na Bílou sobotu mládenci pletou pomlázku. Zdroj: Prima DOMA

Tímto dnem Pašijový nebo také Svatý týden končí. Ale abychom měli Velikonoce kompletní, přiblížíme si i další dva dny, které většina z nás asi vnímá z tohoto období nejvíce.

Velká neděle – Boží hod velikonoční

Den oslavy Zmrtvýchvstání Páně doprovází mše svaté sloužené v kostelích, nosí se beránci i mazance a vajíčka k posvěcení, případně i koláče a masové pokrmy. Hospodáři vzali část svěcených pokrmů a dali ji hospodářským zvířatům, část položili na pole a louky a část vhodili do studny. To aby byla hojná úroda a dostatek vody pro celé hospodářství. V tento den byste neměli uklízet ani vařit. Je to den oslav a hodování po období půstu, stoly se v poledne prohýbaly pod mnoha masitými pochoutkami. Můžete také pokračovat se zdobením vajíček.