Pražská zoologická zahrada vybrala koně Převalského, které v červnu přepraví letouny CASA do Kazachstánu při dalším transportu tohoto ohroženého druhu. Mezi kandidáty patří sedm koní z pražského chovu a šest z maďarského Debrecínu, přičemž přepravovat se jich bude osm. O konkrétních jedincích rozhodnou zástupci zoo až v den transportu, který je naplánován na pondělí 2. června. Novinářům to ve středu řekli ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a kurátorka kopytníků Barbora Dobiášová. Cílem projektu je obnovit populaci divokých koní ve volné přírodě.
Trojská zoo chová koně Převalského od roku 1932 a od roku 1959 vede mezinárodní plemennou knihu. První letecké transporty koní určených k vypuštění začala zahrada organizovat v roce 2011 a mířily do oblasti západního Mongolska, kam jich uskutečnila celkem devět.
ČTĚTE TAKÉ: Policisté rozkryli skupinu obchodníků s bílým masem v Praze. K sexu za úplatu nutili i nezletilé
Loni poprvé letouny zamířily do Altyn Dala ve středním Kazachstánu, kam převezly sedm koní, tři z Prahy a čtyři z Berlína. Letos do stejné destinace poletí dvě klisny a dva hřebci z pražského chovu v Dolním Dobřejově z kbelského vojenského letiště a čtyři klisny pocházející z maďarského národního parku Hortobágy odletí z Debrecínu. V následujících letech chce Zoo Praha do oblasti stepí Altyn Dala převézt zhruba 40 koní.
„Vybíráme je podle informací z plemenné knihy o jejich předcích, které nám řeknou, jak jsou ti koně vzájemně příbuzní – vybíráme je tak, aby ta příbuznost byla co nejmenší, a mohli jsme sestavit chovná stáda. Dále se snažíme vybírat koně co nejmladší, aby byli dobře adaptabilní na tu změnu, která je čeká,“ popsala Dobiášová.
Nejstaršímu hřebci v předvýběru je pět let. „Dáváme také důraz na jejich aktuální kondici a na jejich zdravotní stav. V neposlední řadě koukáme na to, jací jsou koně v chování, a jak třeba snášejí transporty nebo jak se chovají během uspávání,“ dodala kurátorka.
V přípravě je i vypuštění koní v Mongolsku
Po transportu pracovníci zoo vypustí koně do takzvaných aklimatizačních ohrad, a to hřebce a klisny zvlášť. Do volné přírody je pak vypustí zhruba po roce. Sedm koní, kteří do Kazachstánu přiletěli loni, jsou podle Bobka stále v aklimatizačních ohradách. Jedna z klisen se totiž podle ředitele zranila, a tak ji veterináři ošetřují. „Na vypouštění koní tak dojde až poté, co teď přivezeme tu druhou várku,“ uvedl Bobek.
Zoo připravuje také podmínky pro vypuštění ohrožených koní ve východním Mongolsku, a to v Údolí klášterů. Místo zahrada vybrala na základě podrobných výzkumů, které řešily například výskyt parazitů nebo složení trávy.
Kůň Převalského z přírody vymizel koncem 60. let minulého století, v lidské péči ale byla stabilně rostoucí populace, která umožnila reintrodukci druhu nejprve do Číny a pak do zmiňovaného Mongolska.
V zoo a v její chovné a aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově se narodilo přes 230 hříbat. Celkem je v evropském chovném programu podle Dobiášové asi 830 koní Převalského, další jsou mimo tyto programy.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Chovatel ztracené kapybary Fifinky popsal záchrannou akci. Za pomoc poděkoval i Primě
