Kuřáci, kteří nejsou schopni se zbavit závislosti, mají možnost alespoň snížit dopady kouření na své zdraví, a to tak, že přejdou na alternativy jako jsou elektronické cigarety nebo zahřívaný tabák. Vyplynulo to z vyjádření předních odborníků na konferenci Zdravotnického deníku Ekonomika prevence, která se konala 1. října v Praze. Snižování rizik je jednou z klíčových oblastí, k nimž na konferenci padla doporučení – k dalším patří screeningy, očkování, farmakoterapie, duševní zdraví a vzdělávání.
Konkrétní zkušenost pacientky, která přešla od klasické cigarety na vapování (z anglického slova vapour = pára), tedy použití elektronické cigarety nebo výrobku na bázi zahřívaného tabáku, představil na konferenci primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce profesor Petr Neužil. Tou pacientkou je zpěvačka Marta Kubišová, která dala panu profesorovi ke zveřejnění svého „zdravotního“ příběhu souhlas. Paní Kubišová kouřila od svých 17 let krabičku cigaret denně. Když v roce 2015 utrpěla akutní infarkt, byla u ní diagnostikována chronická ischemická srdeční porucha (stav, kdy srdce nemůže přes zúžené tepny dostávat dost krve). O dva roky později proto zpěvačka přešla z klasických cigaret na vapování. „Po sedmi letech vyloučení cigaret byla teď v září provedena katetrizace a my jsme s překvapením zjistili, že jsme nález mohli hodnotit jako mírnou regresi koronární aterosklerózy,“ popisuje profesor Neužil. Přeloženo do češtiny, lékaři se paní Kubišové podívali do tepen a zjistili, že došlo k ústupu jejich kornatění, což snížilo riziko vzniku vážné komplikace.
Primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce profesor Petr Neužil Zdroj: Se souhlasem Zdravotnický deník
Primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce profesor Petr Neužil Zdroj: Se souhlasem Zdravotnický deník
Profesor Neužil je přesvědčen, že pokud budeme v Česku podporovat přechod na alternativy, můžeme napodobit Švédsko. Tam od 70. let narůstá spotřeba snusu, tedy vlhčeného tabáku, který se žvýká, a současně klesá spotřeba klasických cigaret. Ve Švédsku dnes kouří nejméně obyvatel v celé Evropské unii, pouze 5,6 procenta. Dostavují se i další efekty, například tam mají nejnižší výskyt a úmrtnost na rakovinu plic.
