Avast začne s univerzitou UPOL analyzovat dopad internetových hrozeb na děti i dospělé

Největší tuzemská antivirová firma začne spolupracovat s Pedagogickou fakultou univerzity v Olomouci. V průběhu roku začne provádět nejrůznější šetření a preventivní akce mířené především na rodiče. Češi se o své potomky v digitálním světě bojí méně než ostatní Evropané.

Na základě analýz, které v rámci projektu Avast s UPOLem provedou, vytvoří specializované výukové materiály. Ty budou sloužit k prevenci proti hrozbám, které číhají v online světě, pro děti i jejich rodiče.

„Významná část našich společných aktivit bude cílena na rodiče, pro které vznikne několik specializovaných materiálů, které jim pomohou s nastavením bezpečnostních zásad v rámci rodiny,“ uvádí v tiskové zprávě docent Kamil Kopecký, vedoucí univerzitního centra PRVoK a odborník na kybernetickou bezpečnost.

„Nebudou chybět ani technická bezpečnostní řešení, která v současnosti využívá pouze přibližně pětina rodičů,” dodává.

Cílem je vytvořit strategii k eliminování všech rizik v online světě pro děti a dospělé. Skupina bude také analyzovat nové digitální hrozby. Zaměřovat se budou na hlavní internetové služby.

Podle výzkumu společnosti Avast tráví děti v týdnu na internetu průměrně dvě hodiny, o víkendu je to tři až pět hodin. Často se přitom pohybují v prostředí, kterému jejich rodiče nerozumí a neznají ho. Proto je cílem projektu vzdělávat jak děti, tak jejich rodiče.

Fascinující svět, nebo místo plné hrozeb?

Děti ve věku 9-12 let aktivně používají tři různé sociální sítě - YouTube, Facebook a Instagram. Vyplývá to z průzkumu, který si udělal Avast před dvěma lety ve spolupráci s tehdy ještě youtuberem Jirkou Králem.

Povolená hranice pro založení účtu na sítích je přitom 13 let. To ale dnes velkou spoustu dětí neodradí. Při registraci jim totiž stačí zfalšovat datum jejich narození, aby to vypadalo, že jsou starší. Právě děti v mladém věku jsou ale náchylné například k manipulaci internetových predátorů.

„Často potkávám holky nebo kluky přesvědčené o tom, že jsem si s nimi psal a domlouval schůzku, ale ve skutečnosti to byl bohužel falešný profil, kterému na sebe prozradili spoustu soukromých informací nebo si dokonce domluvili osobní schůzku,“ popsal v rámci projektu Jirka Král.

Více než polovina děti chodí na nechráněné Wi-Fi sítě, které se mohou stát terčem hackerů, přes 40 % komunikuje s lidmi, které nikdy neviděly.

Rodiče nic netuší

O rok později provedla společnost další průzkum. Z něj sice vychází, že více než třetina dětí používá zabezpečená hesla, údaje ale odhalují i znepokojující skutečnosti. Více než čtvrtina dětí se totiž na internetu setkala s posměchem, urážkami či jiným nevhodným chováním. Svým rodičům se s tím už ale svěří jenom necelá polovina z nich.

Ani rodičovská kontrola nepomáhá. Drtivá většina matek dohlíží na to, co na internetu jejich ratolesti dělají. Děti jsou ale vynalézavé a umí se jim vyhnout. Rodičům své profily na sociálních sítích zamlčují nebo si nastavují falešná jména, aby je nemohli najít. Více než polovina na profilech neuvádí svůj skutečný věk.

Rodiče znají sociální sítě jako je YouTube, Instagram a Facebook. O aplikacích jako je Snapchat nebo Tik Tok už ale povědomí nemají. Právě druhá zmiňovaná aplikace čelí kritice, že slouží jako ráj pedofilů, kteří sledují krátká videa mladých dětí.

Nevědomí rodičů potvrzují i mezinárodní data společnosti Europ Assistance. Podle nich se jenom dva z pěti rodičů obávají, že by se jejich potomkům mohlo na internetu stát něco závažnějšího. Evropský průměr je ale o 10 % vyšší. Sexuálních predátorů se v ČR obává 35 % rodičů.

Rodiče v ČR se obávají kyberhrozeb méně, než je celkově v rámci tuzemských domácností běžné. Zároveň se Češi obecně nebojí o své děti a známé na internetu tolik jako obyvatelé ostatních evropských zemí. Starší generace vnímají tuto problematiku méně, mladší v nich alespoň částečně vyrostly.