Bývalý kontrolní inženýr leteckého výrobce Boeingu informoval, že pasažéři letadla Boeing 787 Dreamliner by mohli při náhlé dekompresi na palubě letadla zůstat bez kyslíku a že některé vadné nebo standardy nesplňující součásti byly do letadel montovány z důvodu firemní politiky, kde jde především o čas a úsporu nákladů. Uvedl to server BBC.
Whistleblower (informátor) John Barnett tvrdí, že testy naznačují, že až čtvrtina kyslíkových systémů (masek) by mohla být vadná a v případě nutnosti by nemusela fungovat. Barnett rovněž tvrdí, že vadné součásti mohly být záměrně namontovány do letadel na jedné z výrobních linek společnosti.
Informátor Barnett pracoval pro Boeing 32 let v kontrole a kvalitě
Společnost jeho obvinění odmítá a říká, že všechna letadla jsou vyrobena na nejvyšší úrovni bezpečnosti a kvality. Firma se dostala pod silný tlak v důsledku dvou katastrofických nehod, které postihly její jiný stroj Boeing 737 MAX. Jedna nehoda zasáhla společnost Ethiopian Airlines v březnu a druhá Lion Air v říjnu minulého roku.
Bývalý kontrolní inženýr John Barnett pracoval pro Boeing 32 let až do svého důchodu, do něhož šel ze zdravotních důvodů v roce 2017. Od roku 2010 byl zaměstnán jako manažer kvality v továrně Boeingu v North Charleston v Jižní Karolíně.
Tato výrobna je jednou ze dvou továren angažovaných ve výrobě Boeingu 787 Dreamliner – moderního letadla široce využívaného na dálkových trasách po celém světě. Navzdory počátečním problémům spojeným s jeho uvedením do provozu se letadlo stalo u leteckých společností hitem.
Boeing izraelské aerolinky se během svého posledního letu proměnil v malíře
Izraelské aerolinie El al Israel Airlines dnes po téměř padesáti letech vyřadily ze své flotily Boeing 747. Letadlo při svém posledním letu z Říma do Tel Avivu „nakreslilo“ svým letem na obloze jihozápadně od Kypru obrys letadla.
Kvůli spěchu kompromis u bezpečnosti
Podle sedmapadesátiletého Barnetta však spěch, s nímž se mělo nové letadlo dostat z montážní linky, způsobil, že montáž byla uspěchána a bezpečnost se stala věcí kompromisu. Společnost to nicméně odmítá a trvá na tom, že „bezpečnost, kvalita a integrita jsou jádrem hodnot Boeingu“.
Barnett uvedl, že když ještě vyřazoval některé systémy, které utrpěly drobná kosmetická poškození, zjistil, že některé z kyslíkových bomb nevypouštěly kyslík, jak by měly. Kyslíkové masky jsou přitom v případě selhání přetlaku v kabině, jakkoli jde o ojedinělou záležitost, nezbytné pro přežití posádky. Následně zřídil kontrolní test, který byl proveden vlastní výzkumnou a vývojovou jednotkou Boeingu.
Při testu, který přesně kopíroval reálné podmínky, se zjistilo, že z 300 testovaných systémů se u 75 našla chyba, což představovalo pětadvacetiprocentní míru selhání. Podle Barnetta byly jeho pokusy o podrobnější prozkoumání problému shozeny ze stolu manažery Boeingu.
Boeing údajně problém vyřešil
Společnost Boeing přiznává, že v roce 2017 identifikovala u některých kyslíkových bomb problémy. Tyto kyslíkové láhve stáhla z produkce, takže v letadlech nebyly umístěny žádné vadné kusy. Se záležitostí se Boeing obrátil i na svého dodavatele. Dále společnost tvrdí, že „každý kyslíkový systém pro cestující instalovaný v letadle je několikrát testován, aby byla jeho správná funkčnost zabezpečena a aby zůstal v letadle, musí těmito testy projít.
Barnett dále tvrdí, že Boeing porušil v továrně v Jižní Karolíně své vlastní postupy, v rámci kterých měly být sledovány během procesu montáže jednotlivé součásti a díly, což umožnilo „ztrátu řady vadných položek“. Pracovníci stroj podle něj pod tlakem vybavili součástkami neodpovídajícími standardům minimálně v jednom případě za vědomí manažera. Mělo se tak stát z úspory času, protože „Boeing v Jižní Karolíně je přísně řízen rozvrhem a náklady“.
Kolem 50 boeingů typu 737NG musí zůstat na zemi
Stalo se tak poté, kdy byly na letadle odhaleny trhliny. Po kauze s letadly typu Boeing 737 MAX je to pro společnost Boeing velká rána.
V záležitosti ztracených částí přezkoumání Federální letecké správy (FAA) potvrdilo Barnettovy obavy, když zjistilo, že nejméně 53 „nevyhovujících“ součástí bylo neznámo kde a považováno za ztracené. Boingu bylo nařízeno provést nápravná opatření.
Letecký výrobce tvrdí, že od té doby „plně vyřešil zjištění FAA s ohledem na sledovatelnost součástí a zavedl nápravná opatření, aby se zabránilo opakování situace“.
Barnett není jediný, kdo na problémy poukázal
John Barnett přitom není jediným, kdo ohledně výrobních procesů vznesl obavy. Začátkem tohoto roku po havárii letadla Boeing 737 MAX společnosti Ethiopian Airlines kontaktovali úřad FAA čtyři bývalí či stávající zaměstnanci z důvodu nahlášení možných problémů. Barnett se domnívá, že problémy, na které poukázal, odrážejí firemní kulturu, kde je „vše o rychlosti, snižování nákladů a přepočítávání“. Jeho slova potvrzuje i jiný bývalý inženýr Boeingu Adam Dickson.
Společnost Boeing si nicméně nedávno objednala nezávislou kontrolu svých bezpečnostních procesů, v kontrolní zprávě se píše, že bylo „zjistěno přísné vymáhání a dodržování jak certifikačních norem, tak požadavků na design a konstrukci“. Zpráva říká, že přezkum zjistil, že návrh a vývoj 737 MAX je prováděn v souladu s postupy a procesy, které konzistentně produkují bezpečná letadla.