Prezidentské volby 2018
Včera se před našimi televizními kamerami uskutečnil první duel finalistů prezidentských voleb. Zájem o něj byl obrovský a slova Miloše Zemana i Jiřího Drahoše budila značné emoce nejen přímo v sále Hudebního divadla Karlín, kde debata probíhala. Pravdivost výroků obou prezidentských kandidátů zhodnotil server Demagog.cz a výsledky jsou poměrně zajímavé.
I v napjaté atmosféře, která prezidentskou debatu provázela, museli oba kandidáti volit slova velice pečlivě. Jakýkoliv nepatřičný výrok či „šlápnutí vedle“ může v honbě za prezidentským úřadem stát neopatrného kandidáta důležité politické body. Z analýzy platformy Demagog.cz vyplývá, že se oba kandidáti prezentovali převážně pravdivými výroky (Zeman 16, Drahoš 12). Objevila se ale také nepravdivá (Zeman 7, Drahoš 2), zavádějící (Zeman 3. Drahoš 0) či neověřitelná tvrzení (Zeman 2, Drahoš 0).
Více nepravdivých výroků si na své konto připsal Miloš Zeman. Současný prezident například nařkl svého soka z toho, že na rozdíl od všech českých politiků souhlasí s přijímáním nelegálních migrantů. To se ale podle serveru nezakládá na pravdě. I když se Jiří Drahoš v minulosti vyjádřil, že „přijmout nějakých 2 600 z bezpečnostního hlediska prověřených uprchlíků nebo migrantů by neměl být žádný problém“, nikdy neřekl, že by se mělo jednat o nelegální migranty. Drahoš se navíc na svém webu vymezuje také proti uprchlickým kvótám a navrhuje zastavit nelegální migraci na vnějších hranicích EU.
Co se tématu migrace týče, nebyl pravdivý ani Zemanův výrok, že „prezident má ještě jednu možnost, a sice podání ústavní stížnosti,“ který pronesl v kontextu s projednávaným nařízením Dublin IV. „Prezident nemůže podávat ústavní stížnost, pouze může podat návrh k posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem. To se však nevztahuje na nařízení, které je předpisem vzniklým až na základě mezinárodní smlouvy,“ uvádí Demagog.cz s tím, že Dublin IV by případně byl právě tímto typem nařízení.
Pravdu neměl Miloš Zeman ani v tom, že o svém protikandidátovi ve svých vystoupeních „prakticky nikdy nemluvil“. „Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože se Zeman k Drahošovi a jeho slovům vyjádřil již několikrát osobně, navíc jej soustavně a dlouhodobě napadá skrze svého tiskového mluvčího“, konstatuje Demagog.cz.
Ohledně BIS neměl pravdu ani Zeman, ani Drahoš
Oba kandidáti se pak dopustili nepravdivého výroku během diskuze o zprávách Bezpečnostní informační služby (BIS). Jiří Drahoš uvedl, že se v těchto zprávách „jasně hovoří“ o ovlivnění voleb zahraničními rozvědkami. Ačkoliv například ve zprávě BIS z roku 2016 stojí, že aktivita ruských a čínských zpravodajských služeb na území ČR stoupá, nikde se výslovně nepíše o ovlivňování voleb.
Také Zemanův výrok: „Dostávám zprávy Bezpečnostní informační služby. Zatímco vy k nim nemáte přístup.(...) Ale to, že BIS vydala oficiální informaci, že vaše tvrzení je nepravdivé, to nemůžete popřít, protože to nebyla žádná tajná zpráva, ale veřejné sdělení,“ označil server jako nepravdivý. Jednak jsou totiž veřejné výroční zprávy BIS přístupné na webových stránkách této instituce a BIS navíc Drahošovo tvrzení nepotvrdila, ani nevyvrátila.
Svého druhého nepravdivého výroku se Drahoš dopustil, když řekl, že Zeman v roce 1999 během války v Kosovu prohlásil, že ČR může přijmout pět tisíc kosovských Balkánců. Podobný výrok skutečně padl, nikoliv však z úst tehdejšího premiéra Zemana. Vyřkl jej totiž tehdejší ministr zahraničí Jan Kavan.
Pravdu měl Drahoš naopak v případě, kdy připomněl Zemanovi jeho výrok z roku 1992. Zeman tehdy ve Federálním shromáždění ČSFR na společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů během projednávání návrhu ústavního zákona o referendu skutečně citoval psychiatra Cyrila Höschla, když pronesl: Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.
První prezidentský duel očima politologů: Měl navrch Drahoš, nebo Zeman?
První duel prezidentských kandidátů, Jiřího Drahoše a Miloše Zemana, sledovalo více než 2,2 milionu diváků. Podle politologa Jana Kubáčka mu dominoval současný prezident. Jiří Pehe zase upřesnil, že vůbec nejvíc rozhodující částí byl závěr debaty. Nejen, že Drahoš svým výrokem Zemana odzrojil, ale navíc se ukázalo i to, v jak rozdílné zdravotní kondici oba muži jsou.
Pravdivý je také Drahošův výrok, že Zeman změnil názor a porušil tak závazek, že „do žádných debat chodit nebude“. K neúčasti v debatách se totiž Miloš Zeman zavázal při oznámení své kandidatury pro letošní volby. „Pan prezident dodrží svůj závazek, který veřejně oznámil 10. března 2017, tedy že nebude chodit do žádných takových debat, a to platí i pro debaty mezi prvním a druhým kolem,“ potvrdil 28. prosince minulého roku pro server Idnes.cz prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Drahoš měl podle Demagog.cz dále pravdu například v tom, že nikdy neřekl, že by první pokus na sestavení vlády nedal hnutí ANO nebo v tom, že se od počátku stavěl proti uprchlickým kvótám.
Zeman pravdivě uvedl, že ve svém projevu na Valném shromáždění OSN velmi podrobně hovořil o migraci s tím, že bychom měli těmto lidem pomáhat v jejich zemích a nikoliv zde v Evropě. Pravdu měl Zeman také v tom, že o něm Drahoš velmi často mluví na setkáních s občany a jiných veřejných vystoupeních.
Rozporovat pak nelze ani Zemanův výrok ohledně sestavení vlády. „Třetí pokus pak má předseda Poslanecké sněmovny, takže ať budeme vy, nebo já prezidenty (...), nebudeme na to mít žádný vliv.“
Dále pak například při sporu okolo jmenování trestně stíhaného premiéra Zeman uvedl, že jednou z nespravedlivě stíhaných byla i současná eurokomisařka Věra Jourová. Tento výrok je rovněž pravdivý, protože tehdejší náměstkyně na ministerstvu pro místní rozvoj byla zatčena a poslána do vazby, kde strávila 33 dní. To vše kvůli údajnému dvoumilionovému úplatku. „Její případ byl však ukončen pro nedostatek důkazů a Jourová byla odškodněna 3,6 miliony korun,“ píše Demagog.cz.
