Francii dnes ochromily masové protesty. Desítky tisíc lidí v ulicích demonstrovaly proti plánovaným reformám vlády, které se mají výrazně dotknout veřejného sektoru. Nejezdily vlaky, zrušeny byly také některé letecké spoje a na několika místech došlo ke srážkám mezi policií a demonstranty.
Rozsáhlé protesty a stávky nejsou ve Francii ničím výjimečným. Za dobu svého úřadování se s nimi potýká každý prezident. Teď došlo i na Emmanuela Macrona. Stávku železničářů vyrazili do ulic podpořit také učitelé, zdravotní sestry i další státní zaměstnanci. Těm vadí plán Macronovy vlády, který počítá se zrušením 120 tisíc pracovních míst ve státní sféře do roku 2022.
Stávka se nejvíce dotkla provozu na železnici. Vyjel jen zlomek příměstských i meziměstských spojů včetně rychlovlaků TGV. S problémy se kvůli protestu pracovníků letové kontroly a pilotů potýkala také francouzská letiště. V Paříži byla zrušena přibližně třetina letů.
V některých městech se původně poklidné protesty změnily ve střety s policií. Například v Paříži, kde lidé tradičně pochodovali na náměstí Bastily, napadla část demonstrantů policisty. Vzduchem létaly kameny a další předměty. Policisté odpověděli slzným plynem a vodními děly. „Situace byla velice náročná. Ozbrojení násilníci útočili na policisty i soukromý majetek,“ uvedl pro Daily Mail jeden ze zasahujících mužů zákona. Násilnosti se odehrály také v Nice.
Zdá se, že Francii v nejbližších týdnech klid rozhodně nečeká. Dnešek měl být totiž podle organizátorů začátkem tříměsíční vlny protestů a stávek. Těch by se měli účastnit především pracovníci železnice, kterým se nelíbí Macronův záměr skoncovat s jejich speciálním statusem. Železničáři by totiž měli přijít o štědré benefity i předčasný odchod do důchodu. Jestli se k jejich plánovaným stávkám opět připojí také další zástupci veřejného sektoru, zatím není jasné.
Průzkum veřejného mínění pak podle BBC odhaluje zajímavý rozpor ve francouzské společnosti: Většina oslovených sice stávky podporuje, ještě výraznější většina ale souhlasí i s chystanými reformami vlády.
Francouzská média se shodují, že se jedná o první opravdový test mladého prezidenta. Ten zatím ze svých záměrů uhnout nehodlá. Riskuje tak, že si nepopulárními reformami znesváří mnoho skupin voličů. Podle průzkumu agentury Ispos, který vyšel včera, podporuje Macronovy kroky 37 % Francouzů. Nejméně 55 % se pak k jeho prezidentování staví negativně.