Správkyně Hongkongu Carrie Lam oznámila, že kontroverzní návrh zákona o vydávání obviněných osob do Číny je „mrtvý“. Stalo se tak po více než měsíci masivních demonstrací a nepokojů, které návrh vyvolal. Těch se podle BBC zúčastnily více než 2 miliony občanů sedmimilionového města. Protesty jsou pravděpodobně největší od roku 1997, kdy lidé protestovali proti připojení bývalé britské kolonie k pevninské Číně.
Carrie Lam dnes řekla, že přijímá plnou zodpovědnost za to, co sama popsala jako „totální selhání“. Dále popřela, že by její vláda označila protestující v ulicích za výtržníky a odmítla volání po amnestii pro demonstranty, kteří během nepokojů porušili zákon. Takový postup by byl podle jejích slov „nepřijatelný“. Správkyně Hongkongu je pod velkým tlakem. Po nedělní demonstraci, které se zúčastnilo na sto tisíc lidí, začali na Lamovou tlačit dokonce i lídři pro-pekingských stran.
Správkyně tak byla nucena couvnout a přiznat svoji chybu. Otázkou však zůstává, zda to bude stačit. Lamová sice prohlásila návrh za „mrtvý“, podle jejích odpůrců ale jde pouze o politické řeči a ne o závazný legislativní krok. Návrh zákona o extradici je totiž technicky stále v druhém čtení. Jedna z vůdčích postav protestujících, studentský aktivista Joshua Wong, prostřednictvím twitteru oznámil: „To, co Carrie Lam řekla, je další směšná lež určená obyvatelům Hongkongu a světovým médiím. Návrh zákona stále existuje v legislativním programu až do července příštího roku.“
Jeden z požadavků demonstrantů je také rezignace Lamové na post správkyně (chief executive) Hongkongu. Lamová zatím rezignaci odmítá a tvrdí, že je stále odhodlána sloužit lidem. Čelní představitel Hongkongu je volen malou komisí složenou především z osob dosazených Čínskou vládou. Podle některých by tak rezignace Lamové musela být nejprve schválena Pekingem.
Kritici se bojí podkopání nezávisloti soudů
Od roku 1997 má Hongkong s Čínou smluvenou částečnou autonomii, která by se zjednodušeně dala popsat jako dva systémy – jeden stát. Oficiální název regionu je Zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky Hongkong. Na rozdíl od lidí v Číně mají obyvatelé bohatého přístavu zaručenu celou řadu základních lidských práv. Mezi ně patří například svoboda slova nebo právo na shromažďování. Hongkong byl proto často využíván jako azyl pro čínské disidenty, migranty a politické oponenty establishmentu.
Kritici kontroverzního návrhu se bojí, že by tato změna v legislativě mohla podkopat nezávislost soudů a mohla by být použita proti těm, kteří proti Číně otevřeně vystupují. Ti by se dostali před čínské soudy, které jsou silně kontrolovány vládnoucí komunistickou stranou, což podle protestujících znamená, že nejsou schopny zaručit obviněným spravedlivý soudní proces. Peking toto tvrzení odmítá.
Demonstrace už si vyžádaly několik obětí. V polovině června se skokem z budovy nedaleko parlamentu zabil pětatřicetiletý muž. Měl přitom na sobě žlutou pláštěnku s nápisem Carrie Lamová zabíjí Hongkong. Je jedním ze čtyř lidí, kteří v rámci protestu spáchali sebevraždu.
Minulý týden protestující na několik hodin oblehli budovu parlamentu. Poté co vtrhli dovnitř, musela zasahovat policie, která na demonstranty použila slzný plyn.