Ilustrační foto Zdroj: Pixabay
Dnes si připomínáme 74. výročí konce druhé světové války podepsáním kapitulace nacistickým Německem. Takzvaný Den vítězství (nebo Den osvobození) se však v Evropě slaví nejen 8. května. Některé státy, mezi které dříve patřilo i tehdejší Československo, slaví tento svátek až o den později, tedy 9. května. Proč je tomu tak?
Kromě České republiky slaví Den vítězství 8. května ještě Slovensko, Polsko, Francie, Norsko nebo Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Naopak 9. května oslavují jako Den vítězství převážně země bývalého východního bloku, jak třeba Srbsko, Bosna a Hercegovina, Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Kazachstán a další země bývalého Sovětského svazu.
Zajímavostí je samo o sobě Maďarsko, které Den vítězství neslaví vůbec. Země má totiž ukončení jedné totality (fašistické) spojeno s nástupem totality druhé (komunistické). Den osvobození neslaví ani Rakousko.
Kapitulační akt byl podepsán dvakrát
Kapitulační akt Německa byl podepsán dokonce dvakrát. Nejprve 7. května v Remeši německým generálplukovníkem Alfredem Jodlem, americkým generálporučíkem Walterem Bedell Smithmem, sovětským generálmajorem Ivanem Susloparovem a francouzským sborovým generálem Francois Sevezem coby svědkem.
A posléze byl akt stvrzen 8. května v Berlíně, z důvodu, že v Remeši ho nepodepsaly dostatečně vysoké vojenské šarže, ať už ze strany Německa nebo Sovětského svazu. V Berlíně se tedy pod něj podepsali za Němce generál admirál Hans-Georg von Friedeburg, generálplukovník Hans-Jürgen Stumpff a polní maršál Wilhelm Keitel. Za Spojence potom sovětský maršál Georgij Konstantinovič Žukov, britský vrchní letecký maršál Arthur Tedder a francouzský armádní generál Jean de Lattre de Tassigny s americkým generálem Carlem Spaatzem jako svědci.
Důležitost berlínského podpisu pak stvrzuje i symbolika, že předchozí remešská kapitulace proběhla na francouzském území (obdobně jako příměří z první světové války v Compiegne, u něhož tehdy Německo mohlo tvrdit, že jejich armáda zůstala neporažena). Zatímco při stvrzení kapitulačního aktu v německém hlavním městě nemohlo být, co se německé porážky týká, pochyb.
Proč se někde slaví 8. a někde 9. května?
Odpověď na tuto otázku je prostá. Berlínský kapitulační akt měl být vinou nejrůznějších průtahů podepsán 8. května 1945 po třiadvacáté hodině večer středoevropského času, což byl při časovém posunu již 9. květen moskevského času.
Československo tak do roku 1989 coby součást východního bloku oslavovalo jako Den osvobození Československa Sovětskou armádou 9. květen. Po převratu v roce 1989 pak Československo tento svátek přesunulo na 8. května nejprve jako Den osvobození od fašismu, později jako Den osvobození, až k dnešnímu Dnu vítězství z roku 2004.
