Spojenci

Raketa, která dopadla na polské území a usmrtila dva lidi, byla možná odpálena z Ukrajiny – mohla mířit na přelétající ruskou raketu. Uvádí to agentura AP s odkazem na tři nejmenované americké činitele. Podle expertů by tato verze vyšetřování celou situaci zásadně ovlivnila. Co bude následovat?

Invaze na Ukrajinu byla jen začátek. Rusové se chtějí zmocnit i dalších zemí. Ve svém pátečním projevu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Víte, že kdysi mluvili (Rusové) o svém největším snu: vidět Paříž a zemřít. A jejich chování je teď prostě šokující. Protože jejich snem je ukrást záchod a zemřít,“ prohlásila také ukrajinská hlava státu.

Informaci, že by ruská invaze mohla začít ve středu 16. února, dostali všichni spojenci v Evropě od Spojených států. Deníku N to řekl náměstek ministra zahraničí a vedoucí pracovní skupiny k situaci ve východní Evropě Martin Dvořák (STAN). K původním informacím posléze USA podaly zpřesňující zprávu o tom, jak původní impuls vznikl či odkud pocházejí podklady.

Byla to ambiciózní operace, která měla urychlit konec druhé světové války. Po sérii úspěchů v Normandii už spojenečtí velitelé přemýšleli, jak co nejrychleji porazit třetí říši. Proto odstartovali největší výsadek ve vojenské historii, který měl v okupovaném Nizozemsku vytvořit koridory pro pozemní armádu až do Berlína. Tehdy ale Spojenci netušili, že hluboko za nepřátelskou linií odpočívají elitní německé oddíly. Nákladná operace Market Garden skončila pro Spojence velkým debaklem.

První den spojeneckého vylodění v Normandii padlo, bylo zraněno nebo se pohřešovalo na obou stranách dvace tisíc vojáků. Den D byl ale jen prvním dnem tvrdých bojů, které následovaly. Atlantický val, který od roku 1940 Němci budovali po celé délce pobřeží od severu Norska až po hranice se Španělskem, Spojenci prorazili za cenu značných obětí.

Kvůli půvabu historických budov, postavených převážně z pískovce, se saskému hlavnímu městu Drážďanům říkávalo Florencie na Labi. V polovině února 1945 však přišel náhlý konec krásy. Drážďany, do té doby nezasažené žádnými většími nálety, byly vzdušnou flotilou angloamerických mocností srovnány se zemí. Náprava materiálních škod trvala desetiletí; škody na duši národa možná nebudou úplně napraveny nikdy.

Popeleční středa před pětasedmdesáti lety, 14. února 1945, se do historie Prahy i celého Československa zapsala krvavým písmem. Údajně shodou nešťastných okolností se česká metropole stala cílem amerického bombardování, které po sobě zanechalo 701 obětí, přes tisíc zraněných a přes dva a půl tisíce zničených nebo poškozených domů.

Před 75 lety, 13. února 1945, necelé tři měsíce před kapitulací Německa ve 2. světové válce, začali Spojenci drtivé bombardování východoněmeckého města Drážďany. To během dvou dnů prakticky lehlo popelem. Historici se doposud přou o oprávněnosti či ospravedlnitelnosti tohoto válečného aktu, stejně jako o počtech obětí, které se pohybují pouze v rovině odhadů. Jeden z posledních z dílny německých historiků hovoří o 25 tisících lidí. Uctít smutné výročí

Dnes si připomínáme 74. výročí konce druhé světové války podepsáním kapitulace nacistickým Německem. Takzvaný Den vítězství (nebo Den osvobození) se však v Evropě slaví nejen 8. května. Některé státy, mezi které dříve patřilo i tehdejší Československo, slaví tento svátek až o den později, tedy 9. května. Proč je tomu tak?