Kásim Sulejmání
Kvůli porézním hranicím a slabým zpravodajským službám existuje reálné riziko, že se zhoršující konflikt mezi Íránem a jeho protivníky může rozšířit do jihovýchodní Evropy.
Problém s atentátem na velitele elitní síly Quds (íránské revoluční gardy) generála Kásima Sulejmáního americkými silami v Iráku dospěl na Balkán. Vyplývá to nejen z návrhu usnesení předkládaného Senátu USA republikánským senátorem Tedem Cruzem, které tvrdí, že generál Sulejmání plánoval teroristické útoky po celém světě (Německo, Turecko, Bulharsko, Bahrajn, Keňa a další), včetně Bosny. Íránské velvyslanectví v Sarajevu to popřelo.
„Balkán by se mohl stát kvůli soupeření na Středním východě a poškozením zdejších strategických cílů kvůli geograficky nedalekému Blízkému východu snadnější cílem, kde Írán může udeřit na své soupeře. V této chvíli vynikají dvě země, Albánie a Bosna a Hercegovina,“ takto uvažuje a teoretizuje Vuk Vukmanović ve svém komentáři na serveru Balkan Insight zabývajícím se Balkánem.
Podle zejména srbských médií Sulejmání byl ve styku s některými osobnostmi Bosny, jako je současný člen předsednictva Bosny Šefik Džaferović. Ten toto tvrzení popírá, že se jedná o srbskou propagandu. Zejména se staví proti tomu, že jako šéf bezpečnosti v Zenici byl během bosenské války ve styku se Sulejmáním. Predrag Ćeranić, který je dnes děkanem Fakulty bezpečnosti v Banja Luce (srbská část Bosny) tvrdí, že za války zachytili telefonát, kde se mluví o příjezdu vysoké státní íránské delegace do Bosny a k jednání o vojenské a strategické spolupráci. Íránské revoluční gardy pak cvičily bosenské bojovníky. Píše se o středisku pro výcvik u Fojnice vedený íránskou tajnou službou VEVAK (známá také jako VAJA). To byl údajně podle srbských médií začátek íránského vlivu v Bosně.
Otočka bosenského vedení a strategie USA
Vše výše uvedené není žádnou novinkou. Stejně se ví, že bosenské vedení nakonec neprojevilo žádný vděk a dokonce později členy íránské tajné služby, ze kterých se stali diplomaté, vyhostilo.
Ostatně není divu, neboť je známo, že bosenské obyvatelstvo vyznávající islám jsou sunité po staletí vyznávající hafitskou odnož. Až později sem proniká turecký, katarský salfismus a především saudský váhábismus.
Situace je složitější díky různým strategickým cílům USA.
USA s Izraelem mají plán, do kterého je zatažena Albánie, když CIA a izraelské služby připravují íránské vojáky, aby je poslali do Íránu ke svržení současného režimu. Jedná se o jednotky Mudžahedín-e Khali (MEK) – nebo také Lidoví Mudžahedíni.
Jejich historie sahá až do roku 1970, kdy se podíleli s ajatolláhem Chomejnim na převratu a svržení šáha (to znamená i proti USA). Později se ale mudžahedíni s novou vládou rozešli. Dostali se na okraj a skončili v exilu – nejdříve v Iráku a po pádu Saddáma Husajna po dohodě NATO a USA ve vyhnanství v Albánii.
V roce 2013 do malé balkánské země odešlo kolem tři tisíc příslušníků MEK. Tato organizace, která byla vyškrtnuta v EU ze seznamu teroristických, má nyní po zabití Sulejmáního bojovou pohotovost, neboť se stala jedním z cílům odplaty. S organizací je však cílem i Albánie, což vysvětlil americký generál Michael Barber na bezpečnostní konferenci v lednu v Tiraně: „Albánie musí být ve střehu, neboť každý spojenec USA může být cílem Íránu.“ Behzad Saffari, představitel MEK v Albánii nebezpečí rozšířil: „Útoky (Íránu) by mohly mít za cíl Albánii, ale i jiné země, kde se albánští vojáci nachází a jsou součástí mezinárodních sil… Ostatně Albánie a Balkán jako celek jsou zakotveny v dlouholeté strategii Íránu. Balkán je branou průniku islámského fundamentalismu a terorismu do Evropy.“
