Katedrála Notre-Dame po 8 měsících od zničujícího požáru Zdroj: undefined
Ikonická katedrála Notre-Dame „zmešká“ první Vánoce za několik století. Naposledy byla během těchto křesťanských svátků uzavřena v průběhu Francouzské revoluce. Tradiční vánoční mše se tak po více než 200 letech bude konat na jiném místě.
To, co nedokázaly přerušit ani dvě světové války, se „podařilo“ zničujícímu dubnovému požáru. Kvůli pracím na obnově katedrály se štědrovečerní půlnoční mše musí uskutečnit v kostele Saint-Germain-l'Auxerrois (svatého Heřmana z Auxerrois), který se nachází přibližně 1,3 kilometru od Notre-Dame. „Poprvé od Francouzské revoluce nebude půlnoční mše v Notre-Dame,“ potvrdil podle serveru Daily Mail správce katedrály biskup Patrick Chauvet.
Oslavy vánočních svátků v ikonické katedrále přitom nezastavily ani dvě světové války. Podle Chauveta nebyl problém s konáním půlnoční mše dokonce ani v průběhu druhé světové války, kdy byla Francie okupována nacistickým Německem. Za 855 let existence Notre-Dame se podle Chauveta Vánoce v katedrále neslavily pouze v jedné éře francouzské historie – v roce 1789 totiž protikatoličtí revolucionáři přeměnili Notre-Dame na tzv. Chrám Rozumu (označení kostela určeného pro státní náboženství, které vzniklo během Velké francouzské revoluce, aby nahradilo křesťanství, pozn. red.).
Katedrálu Notre-Dame Francouzi stavěli 182 let. Shořela za jeden večer
Co zůstane z Notre-Dame? Stavěly se podle ní katedrály v celé křesťanské Evropě.
Podle biskupa ale není konání půlnoční mše na jiném místě žádnou tragédií. „Máme možnost odsloužit mši mimo zdi, abych tak řekl. Nicméně s některými symboly, které nás s Notre-Dame propojí“. Mezi ně patří například dřevěné liturgické pódium, které bylo v kostele svatého Heřmana postaveno tak, aby připomínalo to v Notre-Dame.
Bohoslužbu povede na Štědrý den o půlnoci sám Chauvet a mši doprovodí písněmi také jeden z pěveckých sborů Notre-Dame. V kostele nebude chybět ani slavná socha Panny Marie ze 14. století, která se po zničujícím požáru Notre-Dame stala symbolem naděje. „Je to zázračná panna. Proč? Protože v době požáru se klenba (katedrály Notre-Dame) kompletně zhroutila. Všude tam byly kameny. Ta klenba ji přirozeně mohla rozdrtit, ale nestalo se tak,“ vysvětlil Chauvet.
Notre-Dame zachvátil letos 15. dubna mohutný požár, který velkou část ikonické pařížské katedrály zničil. Hasičům se nakonec podařilo požár uhasit a předejít tak kompletní destrukci. Od té doby probíhají na katedrále intenzivní práce s cílem vrátit Notre-Dame její původní majestátní vzhled. Zatím není jasné, jak dlouho obnova potrvá. Prezident Emmanuel Macron několik dní po tragédii mluvil o přibližně pěti letech, to ale mnozí odborníci považují za nereálné.
V současnosti jsou následky požáru stále jasně zřetelné. Jak informovali novináři ze stanice France 24, kteří během prosince vnitřek katedrály navštívili, v klenbách zejí obrovské díry a na mnoha místech jsou stále vidět hromady zkrouceného kovu a spáleného dřeva. Obrovský problém pak představuje také částečně ohořelé lešení, které bylo postaveno kolem dnes už neexistující špičaté věžičky z 19. století. Konstrukce, která váží okolo 300 tun, totiž stále hrozí zřícením. Aby mohlo být lešení bezpečně odstraněno, musí se nejprve vyztužit. Teprve poté ho mohou dělníci kousek po kousku rozebrat. Tento proces podle odhadů potrvá nejméně do června příštího roku.
