Ilustrační foto Zdroj: Pixabay
Více než osmnáct tisíc hodin vypnutého internetu úmyslně způsobeného vládami po celém světě stálo v roce 2019 světovou ekonomiku podle odhadů více než osm miliard dolarů, což v přepočtu činí necelých 182 miliard korun. Informoval o tom server televizní stanice CNN.
Zpráva zkoumající částečné i úplné výpadky napříč 122 světovými zeměmi byla zveřejněna internetovou výzkumnou společnosti Top10VPN a staví své výsledky na práci, kterou provedla společnost Netblocks sledující svobodu internetu a advokátní skupina The Internet Society.
Nejčastěji zasažena Indie, ekonomicky nejvíce ovlivněn Irák
Co se týká času, po který byl v souhrnu internet v zemi vypnutý, byly nejvíce zasaženými státy Barma (4 880 hodin), Čad (4 728 hodin) a Indie (4 196 hodin).
Ekonomicky pak záměrné výpadky ovlivnily Irák, který odhadem přišel během 263 hodin bez internetu a sociálních sítí o 2,3 miliardy dolarů (asi 52 miliard korun). Dále potom Súdán, který přišel o 1,9 miliardy dolarů (43,2 miliard korun), Indie o 1,3 miliardy dolarů (29,6 miliardy korun), Venezuela o 1,1 miliardy dolarů (25 miliard korun) a Írán o 611,7 milionu dolarů (13,9 miliardy korun).
Facebook permanentně sleduje vaši polohu, i když odmítnete její sdílení. Argumentuje reklamou a bezpečností
Facebook dokáže na základě různých vodítek určit, kde se nacházíte i v případě, že odmítnete sledování vašeho pohybu, uvedla podle agentury AFP společnost v dopise adresovaném americkým senátorům. Facebook argumentuje výhodami v zobrazování reklam, boji proti hackerům i dezinformacím.
Ovlivnění svobody projevu i důvěry investorů
„Z ekonomického hlediska narušení (internetu) neovlivňuje pouze formální ekonomiku, ale také neformální, zejména v méně rozvinutých zemích. Může také dojít k trvalým škodám v rámci ztráty důvěry investorů a k nejistému pokroku,“ napsali výzkumníci Samuel Woodhams a Simon Migliano pro Top10VPN.
„Na straně lidských práv tyto odstávky jasné ovlivňují svobodu projevu občanů a právo na informace a dokonce mohou vést k nárůstu násilí.“
V posledních pěti letech se podle zveřejněné zprávy množství internetových odstávek po celém světě exponenciálně zvýšilo, zejména v případech, kdy je vlády aplikují, aby kontrolovaly nepokoje nebo protesty.
Čína v pozadí? Peking má jiné nástroje
Podle nevládní organizace Feedom House se sídlem ve Washingtonu žila v loňském roce téměř polovina světové populace v zemích, „kde autority vypínaly internet nebo mobilní sítě často z politických důvodů.“
Tato strategie oficiálních orgánů se přitom netýká jenom autokratických režimů. Například Indie vypla v roce 2019 internet částečně nebo zcela některým občanům ve více než stovce případů. Jenom v Indií kontrolovaném Kašmíru měl být loni internet vypnut 158 dní.
Čína, pro někoho možná překvapivě, není příliš častým strůjcem internetových odstávek. Významným faktorem je však fakt, že čínská cenzura je obecně natolik sofistikovaná, že úřady nepotřebují používat tak očividný nástroj, jako je vypnutí veškerého přístupu. Dosahují totiž stejného účelu filtrováním toho, o čem se může diskutovat.
Některá souhrnná zjištění za rok 2019
- Ekonomické náklady spojené s vypnutím internetu se celosvětově vyšplhaly na 8 miliard dolarů (182 miliard korun), což činilo od let 2015/2016 nárůst o 235 %
- Ve 21 zemích proběhlo 122 velkých odstávek internetu
- Celková doba hlavních odstávek po celém světě dosáhla 18 225 hodin
- Nejblokovanější platformou byla aplikace WhatsApp s 6 236 hodinami přerušení
