Blokáda rypadla ve Vršanech na Mostecku skončila
Pardubický kraj povolil chvaletické elektrárně společnosti Sev.en překračovat evropské limity o vypouštění emisí rtuti a oxidů dusíku. Odvolání proti rozhodnutí nyní řeší Ministerstvo životního prostředí. Podle Greenpeace by překročení limitu zasáhlo téměř 6 tisíc lidí v okruhu 60 kilometrů od elektrárny.
Skupina osmi aktivistů, která si říká Against Coal, přečkala mrazivou noc ze středy na čtvrtek a pokračovala do dnešního odpoledne v protestech na těžebním bagru. Na ten vnikla v úterý ráno. Po šedesáti hodinách skupinka ukončila protest, slezla z rypadla po žebříku, kde na ně již čekala policie a zatkla je.
Na twitter aktivisté napsali: „Po 60 hodinách končíme práci na bagru a jdeme dolů. Hoří kapitalismus, ne uhlí!"
Obsazené rypadlo patří společnosti Sev.en, která provozuje elektrárnu ve Chvaleticích a jedná o koupi elektrárny v Počeradech.
Jednou z věcí, proti které uskupení protestuje, je udělení výjimky emisních limitů chvaletické uhelné elektrárně. Ta by mohla i po roce 2021 vypouštět více rtuti a oxidů dusíku, než stanovují evropské limity.
Ministr životního prostředí neholduje způsobům, které využívají aktivisté, přesto je pro něj podle jeho slov daná problematika důležitá.
„Přestože každý má samozřejmě právo na vyjádření svého postoje, mám přece jen problém s nátlakovými akcemi na státní správu, jejíž povinností je rozhodovat v mezích zákonů této republiky,“ odpověděl na dotaz online redakci TV Prima.
„Současně musím doplnit, že aktivisté protestují za něco, čemu se velmi intenzivně věnujeme. Otázku ochrany klimatu samozřejmě řešíme, plníme závazky v rámci mezinárodních dohod, jako jeden z mála států EU máme v tuto chvíli jasně vymezenou klimatickou politiku do roku 2050,“ dodává.
Udělení výjimky chvaletické elektrárně považuje Brabec za „běžné správní řízení“. „EU umožňuje tyto limity plnit později, pokud provozy získají výjimku,“ říká ministr.
„Udělení výjimky bylo v rozporu se správním řádem“
Výjimku udělil chvaletické elektrárně Pardubický kraj. Proti rozhodnutí se odvolalo 7 spolků a 2 obce. Společnost Sev.en tvrdí, že by zavedení nástrojů na omezení emisí snížilo vypouštění škodlivých látek jen o malý zlomek a stál by je 1,4 miliardy korun.
To ale rozporuje studie, kterou si nechala vypracovat organizace Greenpeace. V jejích závěrech stojí, že by elektrárna mohla snížit objem vypuštěných emisí o 40 %, kdyby limity dodržovala.
Rozptylová studie, kterou společnost Sev.en dodala při žádání o výjimku, obsahuje dopady na pouhých 6 okresů v okolí elektrárny, říká organizace. Výzkum Greenpeace přitom zahrnuje i dopady za hranicemi ČR.
Organizace také upozornila na to, že jí kraj při rozhodování nedal prostor a nevzal v potaz studii, kterou si nechala vypracovat. Odmítnutí studie je prý v rozporu se správním řádem.
Právní neziskovka Frank Bold označila rozhodnutí kraje za plné chyb. „Nejde jen o procesní pochybení, kdy krajský úřad neumožnil účastníkům vyjádřit se ke všem podkladům pro rozhodnutí. Rozhodnutí obsahuje i závažné věcné vady,“ říká právnička Laura Haiselová.
Udělit výjimku nechtěli ani pardubičtí zastupitelé. Podle nich je město velmi znečištěné a důsledky vypouštění emisí elektrárny už pociťuje teď, uvedla ČTK.
Podle informací Ministerstva životního prostředí budou o výjimku rtuťových limitů pravděpodobně žádat desítky dalších podniků. Žadatel musí prokázat, že schválením výjimky nedojde k závažnému znečištění prostředí.
Rtuti bude možná přibývat
Greenpeace spolu se spolkem Zastavme elektrárnu Chvaletice už loni upozorňovali na to, že bude elektrárna v budoucnu vypouštět ještě více rtuti než doposud. Důvodem je přechod na jiné uhlí.
Chvaletice totiž momentálně využívají ke spalování uhlí z dolu ČSA. V minulosti se však hovořilo o jeho uzavření, což by znamenalo, že by musela elektrárna čerpat odjinud - konkrétně z Vršan, kde momentálně protestují aktivisté.
Problém, na který organizace poukazují, je menší výhřevnost vršanského uhlí. Společnost tak bude muset využívat větší množství, aby při výrobě dosáhla stejné efektivity. To pak nutně způsobí větší objem vypuštěné rtuti.
Při rozhodování o aktuálním uzavírání dolu Lazy se ale představenstvo nebylo schopno rozhodnout o uzavření dolu ČSA, stojí v tiskové zprávě OKD, která ho vlastní.
Pro lidské tělo jsou nejnebezpečnější sloučeniny rtuti, které se akumulují v tělech živočichů. To mohou být ryby či mořské plody z lokalit, kde je vypouštěna rtuť.
Ministerstvo by už v současné době mělo rozhodnout o výsledku odvolání, jelikož ale dostalo tento týden připomínky z kraje, vysloví konečný verdikt až po jejich zpracování. To by mělo trvat podle odhadu asi 14 dní.
Štěpán Sochor
