Léky na bolest nebo pálení žáhy? Dlouhodobé užívání je tikající bomba, varuje lékárnice
Ilustrační foto Zdroj: CNN Prima NEWS
Mnohé léky, které řada pacientů užívá na každodenní bázi, mohou vést při dlouhodobém a nehlídaném užívání k vážným zdravotním problémům. Farmaceutka Deborah Graysonová pro deník Daily Mail popsala, při užívání jakých léků je vhodné dbát zvýšené opatrnosti. Každý lék s sebou nese rizika – vedlejší účinky, závislost, abstinenci – ale pacienti a lékaři je často v tichosti bez námitek přijmou, míní lékárnice. „Tato slepá důvěra v léčiva je tikající bombou pro veřejné zdraví,“ dodává a vyzývá, aby lidé se svými lékaři diskutovali, informovali se a případně hledali méně rizikové varianty.
„Pokud berete léky měsíce nebo roky, je po takové době důležité znovu vyhodnotit jejich přínosy a případná rizika. Nikdo by neměl být uvězněn na prášcích nekonečně dlouho bez jasného plánu,“ radí Deborah Graysonová, která na TikToku vystupuje pod přezdívkou The Godmother of Pharmacology.
ČTĚTE TAKÉ: Chci silikonová prsa s popelem mého psa. Lidé v Česku chodí na plastiky i s bizarními požadavky
Kodein a opiátové léky proti bolesti
Podle Graysonové stačí pouhých pár dní na to, aby se člověk stal závislým na opiátových lécích proti bolesti s obsahem kodeinu, jako jsou Panadol Ultra či Talvosilen. Jejich dlouhodobé užívání vede k potřebě vyšší dávky. Mohou také vyvolat analgetickou bolest hlavy způsobenou nadměrným užíváním léků proti bolesti. To pak vede k neustálému cyklu užívání opiátů.
Odvykání je pak nepříjemný proces. „Může způsobit pocení, zácpu, průjem, bolesti svalů, neklid a úzkost,“ řekla Graysonová pro Daily Mail.
Statiny
Statiny jsou léky, které se užívají ke snížení hladiny LDL cholesterolu neboli „špatného“ cholesterolu, čímž snižují riziko kardiovaskulárních onemocnění, jako je infarkt nebo cévní mozková příhoda.
Podle Graysonové mohou zachránit život mužům, kteří již infarkt prodělali, ale jejich preventivní užívání je sporné. „Důkazy o přínosu čistě preventivního užívání jsou mnohem méně přesvědčivé, zejména pokud hladina cholesterolu není od počátku vysoká. U žen se ochranný účinek jeví ještě menší, což vyvolává otázky, zda mnoho žen není léčeno zbytečně,“ řekla.
Mezi vedlejší účinky při dlouhodobém užívání patří pocity únavy či svalová bolest. Jsou ale spojeny i s rizikem zánětu jater či diabetu druhého typu. „Pacientům doporučuji, aby se se svým praktickým lékařem poradili o svém relativním riziku na základě jejich individuální situace,“ dodala Graysonová.
Čtěte také
Antidepresiva
Přestože antidepresiva jsou užitečná, podle Graysonové lidé nejsou dostatečně informováni o jejich vedlejších účincích a abstinenčních příznacích.
Mezi vedlejší účinky může patřit nevolnost, bolest hlavy, problémy se spánkem či přibývání na váze. Po delší době se mohou dostavit také sexuální dysfunkce. Při vysazování se mohou dostavit příznaky, které pacienti mohou zaměnit za návrat deprese. „Vzhledem k tomu, že mnoho antidepresiv má dlouhý poločas rozpadu a jejich vylučování z těla může trvat týdny, mohou se lidé zpočátku cítit dobře, ale po dvou až třech týdnech se u nich objeví abstinenční příznaky,“ uvedla Graysonová.
Při vysazování je proto podle ní nejlepší postupné snižování dávky pod lékařským dohledem.
Gabapentin a pregabalin
Gabapentiny a pregabaliny jsou léky na nervové bolesti, které mohou podle Graysonové způsobit silnou ospalost, problémy s rovnováhou a koordinací či zhoršení paměti při dlouhodobém užívání. „Tyto účinky jsou na začátku často tak intenzivní, že mnoho pacientů léčbu ukončí dříve, než se dostaví její účinek, který se může projevit až po několika týdnech,“ sdělila.
Mezi abstinenční příznaky pak patří neklid, úzkost, nervozita, únava, citlivost na světlo či nepravidelný srdeční rytmus. Při vysazování je podle Graysonové důležité dávky léku snižovat postupně, aby se riziko co nejvíce snížilo.
Čtěte také
Kortikoidní krémy
Kortikoidní krémy bývají předepisovány na ekzémy, lupénku či jiná zánětlivá kožní onemocnění. Při dlouhodobém užívání mohou způsobit ztenčení a vysušení kůže a zvýšit náchylnost k infekcím.
Největší riziko při vysazení představuje tzv. syndrom vysazení lokálních kortikosteroidů (TSW). „Kůže pacientů může prudce reagovat – zčervenat, pálit, vyschnout a intenzivně svědit. Někdy to může být horší než původní stav. TSW tak může pacienty uvěznit v bludném kruhu, kdy jedinou úlevu představuje opětovné nasazení kortikoidů.“
„Lékaři a lékárníci mohou hrát významnou roli při snižování rizika nadužívání tím, že to pacientům vysvětlí a zdůrazní nutnost častého používání zvlhčujících přípravků při používání steroidových krémů,“ uvedla Graysonová.
Inhibitory protonové pumpy
Inhibitory protonové pumpy se používají na pálení žáhy a léčbu refluxu. Svým působením zastavují tvorbu žaludeční kyseliny. Při dlouhodobém užívání mohou způsobit nedostatek vitamínu B12 a hořčíku. „To může vyvolat anémii, ztrátu paměti či svalové křeče. Dlouhodobé užívání je také spojováno se zvýšeným rizikem některých druhů rakoviny, demence, srdečních onemocnění a osteoporózy,“ řekla Graysonová.
Při vysazení se může reflux vrátit s ještě horším průběhem. Při odvykání je podle Graysonové nejlepší vyhýbat se stresu a nekonzumovat alkohol, kofein, čokoládu či rajčata, která mohou reflux zhoršovat.
Čtěte také
Projímadla
Léky na zácpu jsou velmi účinné a mohou vést k úlevě již během několika málo hodin. Při dlouhodobém užívání ale mohou vést k „lenosti střev“, která se bez užívání projímadel nedokážou sama vyprázdnit.
Zácpu je podle Graysonové ideální řešit konzumací většího množství vlákniny a dostatečnou hydratací.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Obejme vás a zbaví nespavosti. Je zátěžová deka jen marketingový hit, nebo opravdu funguje?
