Policista
Ruské hlavní město se zmítá v záplavě falešných hlášení o umístění bomb, která nutí tamní bezpečnostní složky k evakuaci soudů, škol a nákupních středisek. Ruské úřady ani po měsících nejsou schopny dohledat viníky, uvedla agentura AFP.
Varování o umístěných bombách, která se ukazují jako falešná, jsou hlášena v řadě ruských měst, nejčastěji však v Moskvě, kde žije a pracuje zhruba šestnáct milionů lidí. Úřady evidují až tisíc falešných hrozeb denně.
Jen v Moskvě bylo postupně evakuováno přes 1,6 milionu lidí
Od konce listopadu loňského roku bylo podle agentury Interfax evakuováno z nejrůznějších moskevských objektů přes 1,6 milionu lidí.
Úřednice tamní místní zprávy Julia Olšanskaja uvedla, že její dcera byla během prosince ze školy evakuována i několikrát denně. „Neumím spočítat, kolikrát se to stalo,“ uvedla. Jiná Moskvanka Julia Grebenčenko zase tvrdí, že škola, kterou její dcera navštěvuje, byla od prosince evakuována třináctkrát. Někteří rodiče si dokonce měli najmout psovody, aby školy jejich dětí zkontrolovali rychleji, protože „nikdy nevíte, jak to potrvá jednotkám se psy“.
Falešná hlášení e-mailem
Falešná varování jsou hlášena obdobným způsobem: e-mailem od šifrovaných poskytovatelů organizacím a společnostem, které musí být podle zákona zkontrolovány nebo evakuovány. Náklady na tyto incidenty zatím nikdo nevyčíslil, nicméně podobná vlna falešných telefonních hlášení o bombách z roku 2017 stála zemi podle ruských úřadů miliony dolarů.
Jenom během jednoho jediného dne, 5. února, bylo falešnými hlášeními zasaženo 1500 míst včetně centrálního kostela Krista Spasitele, asi 30 soudů, 150 vzdělávacích institucí, 232 stanic metra, více než desítka klinik, 75 plováren nebo 50 nákupních center, sdělil agentuře Interfax nejmenovaný „informovaný zdroj“.
FSB zablokovala dva zahraniční poskytovatele
Agentura TASS počty neuvádí, ale rovněž potvrzuje, že od loňského listopadu jsou bomby falešně hlášeny na soudech, ve školách, nákupních centrech, stanicích metra, klinikách i letištích v Moskvě, Petrohradě i v dalších regionech.
Na konci ledna ruská tajná služba FSB a Roskomnadzor, federální úřad spadající pod ministerstvo komunikací, oznámily, že zablokovaly dva poskytovatele šifrovaných e-mailů sídlících v zahraničí, kteří byli užívání k zasílání falešných hrozeb. Neupřesnily ani nejmenovaly přitom podezřelé, ani neposkytly žádné informace o motivech nebo vodítkách.
Dnes zasaženo Rusko. Kdo příště?
Sám úřad Roskomnadzor však přiznal, že blokování šifrovaných e-mailů má pouze omezený účinek, jelikož pachatelé mohou jednoduše použít jiného poskytovatele nebo jinou VPN.
„Je zkrátka možné, že technologie jsou dnes tak komplexní a nabízejí zločincům tak mnoho nástrojů, že dokonce tajné služby s nejlepším vybavením je nedokáží zatavit,“ uvedl bývalý příslušník zpravodajské služby KGB Valery Širjajev. „V současné době byla tato zbraň použita pouze proti Rusku… ale mějme na paměti, že by mohla zasáhnout kohokoliv,“ varoval.
