ilustrační foto
Náledí na silnicích? Obzvlášť nebezpečný je neviditelný černý led, varuje expert
Mrholení, usazování mlhy při teplotách blížících se nule nebo vznik ledovky- tak na to vše by si podle dopravního experta Týmu silniční bezpečnosti Romana Budského měli řidiči dát v nejbližších dnech na silnicích pozor. Vůbec největší nebezpečí pak podle něj představuje takzvaný černý led.
Noční teploty se v nejbližších dnech budou pohybovat jen pár stupňů nad bodem mrazu. Řidiči by si tak měli dávat pozor nejen na nebezpečí vzniku ledovky v důsledku mrznoucího deště, ale také na mrholení či usazování mlhy při teplotách vzduchu blížícím se bodu mrazu.
„Nebezpečí hrozí tam, kde srážky padají na promrzlou silnici. Teplota okolního vzduchu přitom může být i plus tři stupně. Řada automobilů je dnes vybavena ukazatelem teploty okolního vzduchu, jeho čidlo však bývá umístěno několik decimetrů nad vozovkou,“ varuje dopravní expert Týmu silniční bezpečnosti Roman Budský.
Velmi nebezpečné je podle něj lokální náledí, se kterým nepočítáme. „Za současného počasí můžeme po delší jízdě po mokrém nebo dokonce suchém povrchu nečekaně narazit na úsek, kde to je namrzlé. Za mlhy a teplot blízkých bodu mrazu může vznikat ledová vrstvička na podchlazené vozovce na mostech,“ vysvětlil Budský.
Nebezpečný je i neviditelný černý led
Zrádná může být i jízda za podzimního dne. Na úsecích, na které svítí sluníčko, sice stačí noční námraza rozmrznout, ale v úsecích nacházejících se ve stínu se udrží po celý den. Jedná se o severní svahy, lesní úseky a podobně. „A pozor, námraza často nebývá vidět. Může se jednat o tenounkou průsvitnou vrstvičku, glazuru pokrývající tmavý asfalt. Tomuto jevu se říká černý led. Je neviditelný, zaměnitelný za mokrý povrch silnice, tedy velmi nebezpečný,“ upozornil Budský.
Na namrzlé vozovce bychom měli dbát dostatečného odstupu od auta jedoucího před námi. V rizikových úsecích se tedy vyplatí snížit rychlost jízdy, maximálně se soustředit na řízení a předvídat. „Předvídavost se vyplatí i na dálnicích. Vrstvička černého ledu stojí za nejednou těžkou řetězovou havárii. Rozdíl mezi brzdnými drahami na mokru a náledí je v rychlosti 130 km/h ohromující. Z necelých 170 metrů se může snadno stát bezmála půl kilometru,“ informuje Budský.
Jak zvládnout řízení na náledí a při smyku?
Opatrnost je na místě i při průjezdu zatáčkou. Nejlepší jezdeckou taktikou je dostatečně zpomalit ještě na rovném úseku, zatáčku se snažit projet, pokud to její tvar jen trochu dovolí, s konstantně natočeným volantem. Jakékoliv prudké manévry s volantem se mohou zle vymstít.
Při smyku by pak řidiči měli hlavně zachovat chladnou hlavu. Při nedotáčivosti, tedy v případech, kdy auto neochotně zatáčí a snaží se cestovku opustit po tečně silnici, se vyplatí ještě o něco víc jemně pootočit volantem do zatáčky. V případech, že se auto v zatáčce přetáčí naopak zmenšíme natočení kol do zatáčky, aby se zadek auta stačil srovnat.
Opět je třeba počínat si jemně. Jinak zadek vozu překývne na druhou stranu. S touto situací si už poradí jen opravdu zkušený šofér. „Snad ještě upozornění pro řidiče moderních aut vybavených moderními stabilizačními systémy. Pomohou, ale nejsou všemocné. Jejich účinnost se totiž odvozuje od přilnavosti kol k povrchu silnice,“ uzavírá Budský.
