Nejdůležitější je naděje. Pozor na nová nebezpečí! Klaus, Vášáryová nebo Walesa promluvili k výročí pádu železné opony

V úvodu připomněl citát T. G. Masaryka René Zavoral, ředitel Českého rozhlasu, který konferenci organizoval: „Každý z nás má mít ponětí o mínění toho druhého“, totiž že demokracie je diskuze. Ta se podle ředitele veřejnoprávního rozhlasu postupně vytrácí a mění se v monolog.

Žantovský: Revoluce byla organickou součástí velkého procesu

Poté se slova chopil bývalý diplomat Michael Žantovský, který promluvil k úloze Václava Havla v revolučním i porevolučním období. „Naše revoluce, smím-li to tak nazvat, nespadla z nebe. Byla organickou součástí velkého procesu, kdy se začal nezadržitelně hroutit a rozpadat systém založený na lži, nenávisti a násilí. Systém, který odjímal člověku jeho nejzákladnější práva, popíral samu podstatu života.“

Zdůraznil roli Václava Havla v revolučním období, kdy se navzdory řadě osobností mezi studentskými vůdci, disidenty a dalšími nenašel během sametové revoluce nikdo, komu by řada táborů a názorových skupin byla schopna naslouchat a následovat ho tak jako Havla. Později také uvedl, že pokud byl Václav Havel snílek, jak o něm mnozí mluví, tak byl možná jedním z nejúspěšnějších snílků v dějinách a snil s otevřenýma očima.

Michnik: V některých zemích nastává po 30 letech regres

Další řečník Adam Michnik, šéfredaktor polského deníku Gazeta Wyborcza, který působil v opozičním hnutí proti komunistickému režimu, vzpomněl na své přátelství s Václavem Havlem, kdy v samizdatu vydával jeho díla, a uvedl, že mezinárodní situace pádu železné opony přála a že šlo krom jiného o řadu náhodných kroků.

Gorbačov, který stál v čele Sovětského svazu během pádů socialistických režimů v Evropě, byl podle něj ruský Alexander Dubček, který byl nedůsledný, plný obav a nevěděl, kam dějiny směřují. Také poukázal na zajímavou podobnost toho, jak se velká popularita revolučních vůdců postupem let přetavila v útoky na jejich osobu, ať už jde o Českou republiku nebo Polsko. Po třiceti letech demokracie dle něj nastává v některých zemích regres. Nadějí je podle něj Slovensko, kde se objevili prezidentští kandidáti, které by si sám přál.

Klaus: komunismus nás vybavil zvýšenou mírou senzitivity na nekalosti

Další se ke slovu dostal bývalý český prezident Václav Klaus, který svůj projev zahájil slovy, že pád komunismu je v každém případě největší událostí našich novodobých dějin a šlo o událost vysoce pozitivní. Porevoluční vývoj byl dle něj nesporným úspěchem a nemáme si tento náš pocit a tuto jistotu nikým nechat vzít. „Cíle, které jsme si tehdy kladli, byly srozumitelné. Byla jimi svoboda, demokracie, tržní ekonomika a národní suverenita.“

Komunismem jsme podle Václava Klause mnoho ztratili, ale i něco zcela unikátního získali. „Prožitek komunismu nás vybavil zvýšenou mírou senzitivity na nejrůznější prvky oslabování svobody, demokracie, volného trhu a národní suverenity,“ uvedl. Důkazem budiž podle Klause to, že se země Visegrádské čtyřky mnohem kritičtěji staví k nejrůznějším nebezpečím dnešní doby, kterými jsou multikulturalismus, genderismus, environmentalismus a transnacionalismus.

Odhalujme hrozby dnešní, neutíkejme k hrozbám minulosti

Při Klausově zmínce o „obrovském ataku genderismu na lidskou podstatu“, různých „gay-parades“, o útoku na biologickou podstatu, kdy jsou otec a matka nahrazováni termíny rodič 1 a rodič 2 a o „nesmyslu“ jako je „klimatická nouze“, v rámci níž vybízí švédská školačka ke stávkám a je zvána na nejrůznější pléna, by se v hledišti dala atmosféra krájet a nechybělo možná mnoho, aby začal někdo pískat.

„Naší povinností je odhalovat hrozby doby dnešní, nikoli stále utíkat k hrozbám doby minulé. Dnes nehrozí Komunismus s velkým K, ale hrozí nové, neméně nebezpečné „ismy“, ve svém synergickém efektu podobně nebezpečné. Bohužel je neumíme dobře souhrnně nazvat, pro jejich součet nemáme název, a i proto se jim nedostatečně bráníme,“ dodal bývalý prezident s tím, že nám železná opona v minulém pojetí již nehrozí, jakkoliv si na boji s tímto neexistujícím nebezpečím řada lidí stále zachovává svoji existenci a prostor v mediálně-politické sféře.

Walesa: Potřebujeme nové programy, agendy, uspořádání

Po Václavu Klausovi přišla na řadu bývalá polská hlava státu Lech Walesa. Ten uvedl, že před jeho generaci postavil osud dva důležité úkoly: úkol zrušit rozdělenou Evropu a zrušit bariéru politickou a ekonomickou mezi západem a východem. Raný kapitalismus po převraty byl prý takovými dostihy a sázkami. To už musí skončit.

Dále Walesa řekl, že v každé době je potřeba korekcí nastavené cesty. V Evropě již neexistují hranice, zavedlo se euro, každý může pracovat kdekoliv, uvedl. Musíme podle něj zavést nové základy Evropy. Nové struktury. „Potřebujeme nové programy, agendy, uspořádání. Všechno, co jsme zažili doteď, se hodilo na předchozí dobu,“ uvedl.

Řekl také, že Evropa i na základě diskuzí jako je tahle musí řešit problém populismu a politických lží. Populistická řešení problémů prý nejsou lékem a nejsou správná. „Pravda je na naší straně,“ dodal s tím, že je potřeba kolektivní moudrosti.

Vašáryová: Neztraťte naději na svobodu

Největší ohlas u posluchačů měla další vystupující, bývalá slovenská politička a diplomatka Magdaléna Vášáryová, během jejího emotivního projevu posluchači, z velké části složení z řad studentů, několikrát tleskali.

Podle jejích slov přišla změna režimu o dvacet let později, než měla, a po rozvolnění v roce 1968 a následné okupaci vojsky Varšavské smlouvy bylo nejsmutnější to, jak řada lidí a řada jejích kamarádů opět křivila páteře. Tragická byla podle ní jak následná cenzura, tak především autocenzura. Řečnicky se poté zeptala, zda si posluchači myslí, že už jsme se autocenzury skutečně zbavili. Vášáryová si v tomto ohledu není úplně jistá.

Její největší chybou prý bylo, když ztratila za socialismu naději. Naděje je podle ní to nejdůležitější, co nesmíme ztratit. „Ať se děje cokoliv, ať vám vymývají mozky, nikdy neztraťte naději na svobodu,“ uvedla. Poté kritizovala české a slovenské omezené vidění světa: „Plácání se v nehybném rybníku, jen s těmito našimi kapry, nechceme cizí kapry, chceme ty naše středoevropské kapry.“

Varovala také před slovenským hluboko zakořeněným „ľudáctvom“ a českým hospodským myšlením, díky nimž pak vítězí ta „stará, dobrá, teplá, provinční sebevztažnost. Ty naše mrkve na zahrádce.“

Deutsch zdůraznil úlohu středoevropanů

Posledním řečníkem v dopoledním bloku byl spoluzakladatel maďarské strany Fidesz europoslanec Tamás Deutsch, který zdůrazňoval především úlohu středoevropanů v budoucnosti Evropy jako takové, kdy jsme si potom, čím jsme si historicky prošli, dobře vědomi svobody, národní suverenity a tradičních hodnot.

Následovala panelová diskuze mezi účastníky, kdy Václava Klause nahradil ruský historik Andrej Zubov. Diskuze se pak výrazně točila okolo Ruska, současné situaci v něm, jeho spolupráce s EU nebo jeho anexi ukrajinského Krymu. Odpoledne pak diskutovali v rámci dalšího panelu Milan Kňažko, Jacques Rupnik, Jiří Přibáň a Ivanka Lefeuvre a v posledním diskuzním panelu pak Yascha Mounk, Julia Ioffe, Alina Mungiu-Pippidi a Tomáš Sedláček.