Herec Josef Carda nedostal důchod a říká: Žádný nebude. Vadí mu kamenování lidí za názor
sametová revoluce
Výpis příspěvků ke štítku „sametová revoluce“
Disident z procesu s Plastiky: Dám pěstí tomu, kdo si myslí, že za totality lze svobodně cestovat
Odsouzen byl společně s kapelou Plastic People. „Do lochu mě poslali v roce 1976 na 18 měsíců,“ vypráví 72letý Miroslav Skalák Skalický. V západočeských Přešticích uspořádal veřejnou přednášku s Ivanem Martinem Jirousem a soud ho za to odměnil nepodmíněným trestem. Disidenti Skalák, Magor (Martin Jirous) a Čuňas (František Stárek) stvořili v 70. letech specifický druh českého undergroundu. „Nevím, jestli i v dnešní demokracii můžeme něco nazývat undergroundem. Pokud ale začnou vládnout Babiš s Okamurou a jiní populisté, tak mladí lidé vyvolají novou vlnu odporu,“ přemítá Skalák u příležitosti 35. výročí sametové revoluce.
Čtvrtka másla za 140 korun. Tolik bychom zaplatili v roce 1989 v přepočtu na dnešní mzdy
Ceny másla v současnosti astronomicky stoupají, jenže čtvrtka (250 gramů) je pořád mnohem levnější než před sametovou revolucí. „Za komunismu máslo určitě nepatřilo k levným potravinám,“ vzpomíná Petr Hlubek, který byl před rokem 1989 vedoucím obchodu s potravinami. V roce 1989 stála čtvrtka 10 korun, při přepočítání na dnešní průměrnou mzdu je to ale 140 korun. Stačí totiž porovnat hrubé průměrné měsíční mzdy. V roce 1989 to bylo 3 170 korun, nyní 44 943 korun (údaj za 1. pololetí 2024), platy se tedy za 35 let navýšily čtrnáctkrát. A přestože čtvrtka másla aktuálně stojí 65 až 75 korun, stále je o polovinu levnější než za socialismu. Agentura STEM ovšem v aktuálním průzkumu zjistila, že podle 31 procent občanů se před rokem 1989 žilo lépe než dnes.
EXKLUZIVNÍ průzkum: Panuje blbá nálada, země nemá dobrý směr. Co cítí volič ANO či Pirátů?
Ve společnosti nadále panuje „blbá nálada“. Polovina Čechů má z polistopadového vývoje v zemi nadále smíšené pocity. Třetina lidí pak přiznává silnou nespokojenost se životem v České republice, ukazuje exkluzivní průzkum agentury STEM pro redakci CNN Prima NEWS. Podle dlouhodobých trendů si více než polovina občanů myslí, že země nesměřuje správným směrem. Dojem, že je vše v pořádku, mají podle průzkumu jen voliči Pirátů či současné vládní čtyřkoalice.
Kocáb k raketě v Polsku: Oddechl jsem si, ale nevěřím Rusům. Pavlova reakce? Správná
Prohlášení Rusů nemá žádnou validitu, zdůraznil v pořadu Nový den skladatel Michael Kocáb, který sehrál výraznou roli i v průběhu sametové revoluce. Informacím z Kremlu sice nevěří, oddechl si ale, že raketu, která dopadla na území Polska, zřejmě nevystřelili Rusové. Občanský aktivista a hudebník ocenil zdrženlivý přístup bývalého generála Petra Pavla v době, kdy se na veřejnost šířily první zprávy o původu vystřelené rakety.
Tykač: Vypnout ruský plyn? Proti nepokojům by byl listopad 1989 jen drobným představením
Co všechno by znamenalo okamžité odpojení Evropské unie od ruského plynu? Tím se v pořadu 360° na CNN Prima NEWS zabýval miliardář a investor s dlouhodobými zkušenostmi v sektoru energetiky Pavel Tykač. Podle kontroverzního byznysmena by konec ruského plynu mohl v Česku vyvolat i občanské nepokoje. Tykač nabídl v posledních dnech české vládě nákup levnější elektřiny, kterou vyrábí jeho elektrárna.
Osudy biskupa Lobkowicze: Kořeny u Přemyslovců i vyhnání v kočárku ze zámku
Podle rodinné legendy mají Lobkowiczové vazby již na praotce Čecha, praprapředek Popel byl prý jeho druhem. Zesnulý ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz se ovšem raději držel písemných dokumentů. „Nějaká cestička rodu Lobkowiczů k nejstarším českým dějinám asi existuje, ale prvním doloženým nositelem jména byl Mikuláš z Lobkowicz z přelomu 14. a 15. století, oblíbenec krále Václava IV.,“ líčil biskup dějiny rodu. Ve čtvrtek 17. února zemřel v ostravské nemocnici.
Deset let bez Václava Havla: Jak na něj vzpomíná jeho žena, Kocáb či Schwarzenberg?
Od smrti posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla uběhlo deset let. Během svého života se stal symbolem boje za svobodu a demokracii. Bývalý disident a vězeň za komunismu se stal později hlavní tváří sametové revoluce. Nakonec vystoupal na příčku nejvyšší, když se stal hlavou státu, která si získala ohromný respekt a úctu po celém světě. Památce Václava Havla se věnovalo speciální vysílání CNN Prima NEWS.
Stal se prezidentem a pak byli lidi šťastní. Vědí školáci, kdo byl Václav Havel?
Od úmrtí Václava Havla uplynulo deset let, a tak si ho malí školáci nemohou pamatovat. Vědí ale vůbec, kdo to byl a poznají ho na fotografii? Na to jsme se zeptali žáků na prvním stupni, ale také šesťáků a sedmáků ještě v době, než se začali učit o sametové revoluci.
Čaputová vzpomíná na Havla: Jeho životní příběh ukazuje, že ideály do politiky patří
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ocenila první českou hlavu státu Václava Havla u příležitosti 10. výročí jeho úmrtí. Jeho životní příběh podle Čaputové ukazuje, že ideály patří do světa politiky. Odkaz Václava Havla podle ní není jen ve formě pomníků, ale nutí lidem klást si otázku, v jaké míře je naplňována demokracie.
Schwarzenberg: Havel byl výjimečný člověk, nikdy nelhal. Když umřel, bulel jsem na ulici
Karel Schwarzenberg pomáhal prezidentu Václavu Havlovi jako jeho kancléř, pojilo je pevné přátelství. Čestný předseda TOP 09 v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vzpomíná, že s Havlem byla legrace. Přiznává, že ho smrt někdejšího disidenta, od které uplynulo přesně 10 let, velmi zasáhla. Současné politické situaci by se prý tvář sametové revoluce dost divila. Stejně jako tomu, koho by nyní podporovala.
Před 100 lety se narodil Dubček. Naivka i statečný partyzán, který byl za války raněn
Život Alexandra Dubčeka je příběhem smělých nadějí i hořkých zklamání. Byl populární tváří pražského jara, velkým poraženým okupace ze srpna 1968, faktickým spolupachatelem násilí na demonstrantech o rok později. Ale nejen to. Muž s pověstí ustrašeného naivky, od jehož narození uplynulo přesně 100 let, taky bojoval ve Slovenském národním povstání, později studoval s Gorbačovem. O jeho pestrém osudu vypráví v rozhovoru pro CNN Prima NEWS historik Milan Bárta.
Neznámí hrdinové 17. listopadu: Zbitá těhotná žena či zahradník sovětské ambasády
K 17. listopadu 1989 se každý rok vyjadřují stále stejné osobnosti sametové revoluce, u dějinného zlomu přitom bylo i plno bezejmenných hrdinů. Právě jejich příběhy přinesla kniha Ten den. Jeden z autorů, spisovatel Aleš Palán, v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, co osudový pátek před 32 lety přinesl třeba těhotné demonstrantce, návštěvníkům z ciziny, spoustě zmlácených dětí. Ale i muži, jehož dnes jako hrdinu nevnímáme: veliteli zasahujícího pluku.