Tramvaj s pozadím Pražského hradu Zdroj: @DopravniPodnikPraha / Facebook
Vědci z Technické univerzity v Turíně zjišťovali na základě dat dostupných online rychlost hromadné dopravy, respektive čas strávený při jejím využití, ve dvaatřiceti městech napříč světem. Nejrychleji ze zjišťovaných měst se lidé hromadnou dopravou přemisťují v Berlíně a Paříži. O studii informovala agentura DPA.
„Berlíňané a Pařížané se dostanou na místo o minimálně dvacet procent času rychleji než ostatní,“ uvedli autoři studie. Jejich práce zkoumala 32 měst napříč Evropou, Severní Amerikou a Austrálií.
Nejhůře dopadla americká města a mexická metropole
Třetí v pořadí, co se nejkratší cestovní doby týče, se umístila dánská metropole Kodaň. Čtvrté byly finské Helsinky, páté řecké Atény a šestá se umístila Praha. Sedmý se umístil britský Londýn a osmý americký New York. Naopak jako nejhorší v tomto ohledu dopadla americká města Washington, San Diego a mexická metropole Mexico City.
Dvaatřicet sledovaných měst bylo vybráno na základě online dostupnosti dat ohledně údajů o trasách a časech veřejné hromadné dopravy. Právě kvůli tomu mohla být vzata v úvahu pouze některá velká města.
Nejdražší a nejlevnější města světa. Praha je za půlkou – 82. pozice ze 133 měst
Poprvé za třicet let, co se provádí průzkum, obsadila tři města stejnou - první - příčku nejdražšího města světa: Paříž, Hongkong a Singapur. Naopak na dně tabulky se ocitla trojice měst v pořadí Caracas, Damašek a Taškent. Praha je za polovičkou ze 133 zkoumaných měst z 93 zemí a obsadila 82. pozici.
„V Jižní Americe, Africe a Asii není zatím jednoduché najít online data k veřejné hromadné dopravě,“ uvedl vedoucí studie Indaco Biazzo.
Co dalšího vědci zjišťovali a jak obecně vypadal výpočet?
Cílem výzkumníků nebylo pouze změřit, jak rychle se ve městě cestující dostanou na vybraná místa hromadnou dopravou. Zkoušeli také zjistit, do jaké míry jsou lidé spojeni a kolik dalších lidí by mohl cestující potenciálně potkat během běžné pětačtyřicetiminutové trasy městem. V tomto ohledu je lídrem Paříž, zejména díky hustotě obyvatel a dobré síti hromadné dopravy.
V rámci výpočtů akademici rozdělili města na malé šestiúhelníkové plochy s jednou stranou o délce 200 metrů. Poté počítali průměrnou dobu cesty mezi šestou hodinou ranní a desátou hodinou večerní jak pěšky, tak hromadnou dopravou, na základě jízdních řádů. Počítali přitom pouze s oblastmi, kde lidé bydlí maximálně patnáct minut pěší chůzí od zastávky hromadné dopravy.
