Ilustrační foto Zdroj: Pixabay
Nové technologie umožnily vědcům určit nejstarší pevný materiál, který byl kdy na Zemi nalezen. Hvězdný prach zformovaný před více než pěti až sedmi miliardami let pochází z meteoritu, který na Zemi spadl před padesáti lety v Austrálii, uvedla agentura AFP.
Nerost na Zemi spadl v roce 1969 v Murchisonu v australském státě Victoria, který momentálně sužují ničivé požáry, a po pět desetiletí kousek z něj vlastní vědci ve Field Museum v americkém Chicagu.
Zaniklé vyhaslé hvězdy po sobě zanechávají hvězdný prach
Tamní kurátor sbírky meteoritů Philipp Heck otestoval pre-solární zrna, což jsou kousíčky hvězdného prachu zachycené v meteoritech, které jsou takovými časovými kapslemi z období před zrozením slunce. „Jsou to pevné vzorky hvězd, skutečný hvězdný prach,“ uvedl Heck.
Když po dvou miliardách let života zanikly první hvězdy, zanechaly po sobě hvězdný prach, který se zformoval do bloku, který na spadl na Zemi v Austrálii jako meteorit.
Vědci testovali stáří již v roce 1987, ale neúspěšně
Ačkoliv vědci zrna poprvé identifikovali v roce 1987, nedokázali určit jejich stáří. Phillip Heck a jeho kolegové však nedávno použili novou metodu datování těchto mikroskopických zrn. Jsou z karbidu křemíku, tedy prvotního minerálu vznikajícího po ochlazení hvězd.
Aby vědci oddělili nejstarší hvězdná zrnka od relativně mladších, rozdrtili fragmenty meteoritu na prášek, který pak rozpustili v kyselině, přičemž jim zbyly pouze „předsluneční“ částice. „Jako hledání jehly v kupce sena,“ uvedl Heck.
Testovaná zrnka stará téměř pět miliard let
Vědci zjistili, že většina zrnek testovaného hvězdného prachu byla stará 4,6 až 4,9 miliardy let, přičemž životní cyklus hvězdy je 2 až 2,5 miliardy let. Zrnka tak mohou být stará až sedm miliard let.
„Jde o nejstarší kdy nalezené pevné materiály a říkají nám o tom, jak byly v naší galaxii formovány hvězdy,“ dodal Heck.
