letadlo Tornado Zdroj: foto forces net
Je veřejným tajemstvím, že Německo má na svém území americký jaderný arzenál. Úkolem Německa je, aby se jeho letadla v případě potřeby stala nosiči těchto jaderných zbraní. Problém je v tom, že současná letka je zastaralá a nová není na obzoru.
Server Deutsche Welle popisuje dění na letecké základně Büchel poblíž hranic s Belgií a Lucemburskem, kde jsou umístěna bojová letadla Tornádo. Zde s úzkostí počítají, kolik jich je vlastně provozuschopných. „Někdy jen dvanáct ze 45 letadel. Méně než hrstka a to je docela málo,“ cituje server jednoho pilota pod podmínkou anonymity. Malebná krajina Eiffel na západě Německa má zvláštní, tajnou misi. Jsou zde americké jaderné bomby, které naplňují v rámci NATO úkol, který se oficiálně nazývá „dohoda o sdílení jaderných zbraní“.
Umístění „atomovek“ je státním tajemstvím a německá vláda nikdy oficiálně nepotvrdila existenci jaderného arzenálu v Büchelu. Přesný počet bomb uložených v podzemních trezorech na letecké základně lze jen odhadovat, a to mezi 10 až 20.
Zmíněná „dohoda o sdílení jaderných zbraní“ je pozůstatek z období studené války a patřila ke strategii jaderného zastrašování NATO zaměřené na udržení sovětského vlivu na uzdě. Jde o to, aby se členské státy vojenské aliance bez jaderných zbraní rovněž podílely na plánování a výcviku používání jaderných zbraní ze strany NATO.
Problém je, že německá bojová letadla typu Tornádo se svým věkem blíží ke konci životnosti a náklady na jejich údržbu pro jadernou misi prudce stoupají. Deutsche Welle získalo kopii ministerského dokumentu, ze kterého vyplývá: „Letadla Tornádo, včetně údržby, nákupu a vývoje stála v roce 2018 502 milionů euro. V roce 2019 se odhaduje, že dosáhly částky 629 milionů euro.“
Letadla pochází z počátku 80. let a kdysi jich bylo v Německu 350, nyní se počet zmenšuje a aby byla provozuschopná, takzvaně se vzájemně kanibalizují, z jednoho se používá díl do druhého. V tajnosti se udržuje informace, kolik letadel je schopno vzlétnout. Deutsche Welle uvádí, že z celkového počtu 45 letadel je schopných startovat do jaderné mise pouze osm až dvanáct. Zatímco ostatní země již Tórnada odepsala, Německo se k tomu jen tak nechystá. Německá vláda se teprve bude rozhodovat, kterými stroji je bude nahrazovat. Provozní schopnost Tornáda je zaručena do roku 2025. Náklady na provoz zastaralých letounů o dalších pět let by se mohly vyšplhat až na 13 miliard euro. Období politicko-strategického rozhodování o tom, co se má koupit z pohledu Německa i zahraničí, se může zatím vyšplhat do finanční ztráty 10 miliard euro.
Server Deutsche Welle uvádí, že když se ptá politiků a příslušníků německého letectva, mluví se o třech typech letadel jako možných nosičích jaderného arzenálu: F-35, F/A-18 nebo Eurofighter Typhoon. Řada německých leteckých expertů dává přednost americkému stíhacímu letounu F-35 vyráběnému Lockheedem Martinem, který je nejmodernějším letounem na trhu. Také evropské země NATO podílející se na dohodě o sdílení jaderných zbraní – Belgie, Nizozemsko a Itálie – se rozhodly pro F-35.
Německo je ovšem pod velkým tlakem Francie, neboť společně vyvíjí letoun známý pod značkou FCAS (Future Combat Air System), což je bojový letoun v kombinaci s robotem (bezpilotní letadlo a počítačový systém). Technologie je testovaná na Eurofighteru. Situace vedla k tomu, že Německo oddálilo své rozhodnutí týkající se F-35.
Na americkém letadle některým německým politiků vadí také, že je to v podstatě černá skříňka. „Nevíte, jaké informace nebo data mohou být předávány do USA,“ řekl pro Deutsche Welle jeden z německých poslanců. Proto je v Německu na stole ještě úvaha o Eurofighteru postaveného evropským konsorciem ve vlastnictví Německa, Španělska, Itálie a Spojeného království. V Německu se provádí finální montáž letadla v Manchingu.
Američané však boj nevzdávají a vyhrožují, že certifikaci Eurofighteru pro nosiče jaderné zbraně bude trvat mnohem déle než u jakéhokoli amerického letadla, a to možná až deset let.
Je zde ještě jedna možnost, a to je politické rozhodnutí, ke kterému má blízko SPD. Spočívá v tom, že by Německo odstoupilo od dohody o sdílení jaderných zbraní.
