Olympijské kruhy v Tokiu Zdroj: AP/ASSOCIATED PRESS
Olympijské kruhy v Tokiu Zdroj: AP/ASSOCIATED PRESS
Japonsko se spolu s Mezinárodním olympijským výborem dohodlo na ročním odložení Olympijských her v Tokiu z důvodu pandemie nového koronaviru způsobujícího onemocnění COVID-19. V řádném termínu se hry neuskuteční poprvé od druhé světové války a za jejich 124letou historii půjde o jejich vůbec první odložení. Zrušeny přitom ale byly už několikrát.
Japonský premiér Šinzó Abe dnes po telefonním rozhovoru s německým prezidentem Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomasem Bachem uvedl, že akce, která se měla konat mezi 24. červencem až 9. srpnem letošního roku, by se měla uskutečnit nejpozději v létě 2021 na důkaz vítězství nad koronavirem. Uvedla to agentura Reuters.
Ve světle současných událostí musí být hry přeloženy
„Požádali jsme prezidenta Bacha, aby zvážil odložení her zhruba o rok a umožnil tak sportovcům, aby mohli soutěžit v nejlepší kondici, a divákům, aby byla událost bezpečná a zabezpečená,“ sdělil Abe. „Prezident Bach řekl, že souhlasí na sto procent,“ dodal.
„Ve světle současných událostí a na základě informací od Světové zdravotnické organizace se prezident MOV a předseda vlády Japonska shodli, že XXXII. letní olympijské hry musejí být přeloženy na příští rok, nejpozději na léto 2021, aby bylo zabezpečeno zdraví sportovců, všech lidí zapojených do OH a mezinárodní komunity,“ uvedly podle ČTK MOV a organizační výbor tokijských her ve společném prohlášení. Navzdory změně termínu ponesou hry stále oficiální název Tokio 2020.
Tokio má být po Athénách, Paříži, Londýnu a Los Angeles teprve pátým městem v historii, kam se olympijské hry vrátí. Předchozí letní olympijské hry se v japonském hlavním městě konaly v roce 1964. Kromě Tokia se v Zemi vycházejícího slunce konaly zimní olympijské hry také v Sapporu (1972) a Naganu (1998). Všechna města, v nichž se olympiáda uskutečnila, pak mají jednou provždy právo na označení „olympijské město“.
První odložení v historii, zrušeny byly již patery hry
Za 124 let od historicky prvního novodobého klání v řeckých Athénách v roce 1896 nebyly olympijské hry zatím nikdy odloženy. Byly však několikrát zrušeny, a to během dvou světových válek ve 20. století. V době takzvané studené války je v letech 1980 a 1984 ovlivnily bojkoty sportovních výprav některých zemí.
V roce 1916 byly kvůli I. světové válce zrušeny letní olympijské hry v německém Berlíně. Během II. světové války pak byly zrušeny letní i zimní olympijské hry (od roku 1924 do roku 1992 se odehrávaly v rámci čtyřletého cyklu obě akce vždy v jednom roce) v letech 1940 a 1944. Celkem tak byly kvůli dvěma světovým válkám zrušeny patery olympijské hry.
Kanada či Austrálie odmítly účast v řádném termínu
Tlak na Mezinárodní olympijský výbor a jeho prezidenta Bacha v souvislosti s konáním letošních her zesílil v posledních dnech poté, co se Kanada a Austrálie odmítly účastnit, pokud by hry měly proběhnout v plánovaném letním termínu.
S ročním posunem zřejmě nebude mít problém ani většina účastnících se sportovců, a to jak vzhledem k možným zdravotním rizikům, tak kvůli narušení jejich tréninku z důvodu omezení či úplného uzavření tělocvičen, stadionů a bazénů prakticky po celém světě. S odkazem na jeden z průzkumů agentura Reuters uvedla, že s odložením her souhlasí 70 procent Japonců.
Podle českého olympijského vítěze v judu Lukáše Krpálka je přeložení her v Tokiu rovnou na příští rok lepším rozhodnutím než olympiádu odkládat o měsíce.
Mimořádné nároky na logistiku a finance
Odložení tokijských her kromě mimořádných nároků z hlediska logistiky způsobí Japonsku i další, a nikoliv nepodstatnou, finanční zátěž. Země do chystaných her již investovala přes 12 miliard dolarů (přes 300 miliard korun).
Hlavní ekonom finanční společnosti SMBC Nikko Securities Džuniči Makino už dříve vyčíslil japonské ztráty pro případ odložení na 670 miliard jenů (přes 155 miliard korun). Kacuhiro Mijamoto z kansaiské univerzity vypočítal o 30 miliard jenů (7 miliard korun) nižší částku.
K dnešnímu dni se podle statistického serveru Worldometers onemocněním COVID-19 po celém světě nakazilo kolem 400 tisíc lidí a jeho přičiněním zemřelo přes 17 tisíc lidí.
