Technologie na bázi umělé inteligence a určitých algoritmů má na základě hlasu člověka rozpoznat příznaky nemoci. Technologie by mohla být teoreticky užitečná i pro diagnostiku v rámci současných ohnisek nového koronaviru. O jejím autorovi, italském vědci, který testuje rovněž kašel u malých dětí nebo štěkot u psů, informovala agentura DPA.
Italský profesor elektronického inženýrství na římské Tor Vergata University Giovanni Saggio je přesvědčen, že způsob, jakým mluvíme, o nás mnohé vypovídá. Náš hlas se jasně mění, když jsme šťastní, smutní, nebo když je nám třeba zima. Podle profesora Saggia však nemoc ovlivňuje také to, jak mluvíme, i když je to pro naše ucho do značné míry nepostřehnutelné.
Vnitřní orgány jako rezonátory
„Každý z našich vnitřních orgánů je svým způsobem rezonátorem, takže pokud máme problém s plícemi nebo srdcem… odráží s to v našem hlasu,“ uvádí Saggio. „Jak náš hlas zní, závisí také na tom, kdo to všechno řídí, tedy na mozku. Pokud máte problém s mozkem, jako třeba Alzheimera nebo Parkinsona, způsob, jakým mluvíte, se mění a my to můžeme detekovat.“
Podle italského experta existuje v lidském hlasu více než 3600 měřitelných akustických parametrů založených například na frekvenci, amplitudě nebo zkreslení. „Člověk má jeden hlas, když je zdravý, a jiný, když má patologii. Ucho nemusí vnímat změnu, dokud není zcela evidentní. Algoritmy a umělá inteligence mohou.“
„Současná epidemie nového koronaviru by mohla být zachycena tímto způsobem, naznačuje Saggio, protože virus „kompromituje plíce a vzduchové vlny, takže hlas je určitě ovlivněn“.
Saggio říká, že podezřelé případy by mohly být kontrolovány vzdáleně mimo nemocnice, čímž by se snižovalo riziko nákazy. Dodal pak, že se snaží kontaktovat s italskými nemocnicemi, které se s virovou nákazou vypořádávají.
KORONAVIRUS ONLINE: V Ústeckém kraji se vyléčili tři pacienti, hygienici zavřeli už 22 obcí. Lidé v ČR nemají vycházet bez zakrytého nosu a úst
Na informační lince s číslem 1212, kterou spustilo Ministerstvo zdravotnictví, můžete žádat informace a rady ohledně koronaviru. Vláda vyhlásila zákaz volného pohybu osob, ministři vyzývají lidi, aby nevycházeli bez zakrytého nosu a úst. Někde se bez roušek nebo jiného obdobného krytí nesmí do hromadných dopravních prostředků. Uzavřeno je 21 obcí na Olomoucku a také obec Kynice na Havlíčkobrodsku.
Nemocné Parkinsonem test určil v 95 procentech případů
Saggio za pomoci své patentované technologie například v indické Bombaji testoval 284 pacientů s tuberkulózou a poměřoval je se zdravou skupinou 28 lidí, přičemž každého požádal o záznam několika stejných krátkých vět. Když hlasy analyzoval, rozdíly v akustických parametrech odhalily, kdo je zdravý a kdo ne. Nemocní Parkinsonem byli správně detekováni v 95 procentech případů.
Expertní tým zažil také jeden pozoruhodný okamžik, kdy byl v kontrolní skupině muž, který byl považován za zdravého. „My jsme mu ale řekli, že když se díváme na jeho data, myslíme si, že bude mít zítra teplotu. Na to on odpověděl, že se cítí dobře. Příští den měl teplotu.“
Vokální test může podle Saggia fungovat v jakémkoliv jazyce, ve kterém znějí samohlásky. Profesor, který na této problematice pracuje již deset let, svou studii na toto téma nechal zveřejnit již v roce 2016. Od té doby svůj objev propaguje skrze startup VoiceWise.
Vědec testuje i kašel u dětí a štěkot u psů
Saggio však není zdaleka první, kdo toto téma studuje či studoval. Podle jeho propočtů bylo po celém světě publikováno již přes 150 prací o korelaci mezi změnami hlasu a různými patologiemi.
Profesor v současné době provádí ve spolupráci s italskými, španělskými a americkými nemocnicemi další testy na lidech s demencí, dýchacími problémy, problémy s polykáním či s rakovinou hlavy nebo krku.
Může navíc existovat mnohem více využití této technologie. Dle představ Saggia by rozpoznání na základě hlasu mohlo pomoci rodičům pochopit, proč jejich děti kašlou nebo pláčou. Na této aplikaci spolupracuje s dětskou nemocnicí v Miláně. V každém kašli je podle něj obsaženo mnoho informací. „V závislosti na typu kašle můžete pochopit, jaký druh problému dítě má.“
Giovanni Saggio rovněž provádí testy na psech. U těch se snaží zjistit, zda jednotlivé typy štěkotu mohou být kategorizovány a interpretovány ve prospěch majitelů. Říká štěně svému páníčkovi, že je naštvané, hladové, nebo se cítí v nebezpečí? I v tomhle by vynález mohl poradit.
Pětapadesátiletý vědec vidí budoucnost svého objevu pozitivně. Věří, že se začne ve velkém využívat během několika příštích let.