Ilustrační foto: Osvětim Zdroj: @auschwitzmemorial / Facebook
Až 250 hostů ze 40 zemí světa se má v Polsku zúčastnit 80. výročí vypuknutí druhé světové války. Pozvánku dostala i německá kancléřka Angela Merkelová nebo americký prezident Donald Trump. Pozváni naopak nebyli například ruský prezident Vladimir Putin nebo srbská hlava státu Aleksandar Vučić. I z toho důvodu se zřejmě akce nezúčastní další hlavy států postsovětských republik, informují zahraniční média.
K letošnímu 80. výročí propuknutí druhé světové války poslalo Polsko pozvánky do členských zemí NATO, EU a Východního partnerství (Arménie, Ázerbajdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina), uvedla ruská tisková agentura TASS. Událost začne v neděli 1. září v časných ranních hodinách v polském městě Wieluń, které je považováno za vůbec první město bombardované před osmdesáti lety německým válečným letectvem Luftwaffe.
Rusko a Srbsko bez pozvánek
Za Českou republiku se události zúčastní prezident Miloš Zeman, za Slovensko prezidentka Zuzana Čaputová. Za Německo se v rámci akce v Polsku připojí k německému prezidentovi Franku Steinmeierovi i kancléřka Angela Merkelové. Zcela nezvykle tak budou na zahraniční akci oba.
Výročí se měl zúčastnit také americký prezident Donald Trump, ale ten svou plánovanou cestu do Polska zrušil, protože řekl, že chce zůstat v zemi z důvodu potenciální hrozby velkého hurikánu, který míří na Floridu. Informoval o tom server Politico. Amerického prezidenta na události nahradí viceprezident Mike Pence.
Pozvánku naopak nedostal ruský prezident Vladimir Putin a podle srbského serveru Telegraf ani tamní prezident Aleksandar Vučić. Podle srbského ministerstva zahraničí obdržela ambasáda ve Varšavě informaci, že pozvánky byly zaslány pouze členům EU, NATO a Východního partnerství. To potvrdila i polská ambasáda v Bělehradě.
Arménie a Bělorusko podpoří Rusko
V reakci na nepozvání ruského prezidenta se odmítly akce zúčastnit také některé bývalé státy Sovětského svazu, jako Arménie nebo Bělorusko.
„Je to zásadní věc. Reprezentujeme zemi, která má přímý vztah ke 2. světové válce. Naši dědové bojovali v sovětské armádě proti nacistům. K vítězství jsme přispěli velkou měrou a spolu s ostatními jsme ochránili naši skvělou vlast (tady agentura TASS dává jako poznámku Sovětský svaz). A samozřejmě je normální, že máme citlivý přistup, pokud jde o organizaci takovýchto událostí na různých místech,“ uvedl arménský ministr zahraničí Zohrab Mnacakanjan.
Stejný postoj zaujalo i Bělorusko. Mluvčí běloruského ministerstva zahraničí Anatolij Glaz dříve podle TASS uvedl: „Osvobození východní a střední Evropy, konečná porážka nacismu na německém území, byla možná pouze díky hrdinským snahám celé mnohonárodnostní Rudé armády,“ uvedl s poukazem na to, že na akci nebyl pozván Kazachstán, země střední Asie a Rusko.
Polské rozhodnutí kritizoval i bývalý prezident
Rozhodnutí nepozvat ruského prezidenta Vladimira Putina podle TASS odsoudil i bývalý polský prezident Lech Walesa. „Pouze naše už tak špatné vztahy nepozváním Ruska zhoršujeme,“ měl uvést pro polské noviny. Walesa poukázal na potřebu pokračovat za současných okolností v dialogu.
Polská administrativa se rozhodla Rusko na výročí nepozvat s tím, že Sovětský svaz nebyl 1. září 1939 do 2. světové války zapojen. Dále Varšava uvedla, že chtějí výročí oslavit se zeměmi, s nimiž nyní úzce spolupracují.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov poznamenal, že „žádné vzpomínkové události v jakékoliv zemi věnované výročí Velké vlastenecké války nebo 2. světové války nemohou být bez účasti Ruska považovány za plnohodnotné“.
