Edward Snowden Zdroj: @franceinter / Twitter
Známý americký whistleblower (informátor/vynašeč) Edward Snowden ve své nové knize „Permanent Record“ popisuje, jak americké zpravodajské agentury shromažďují obrovské množství dat po celém světě. Zahraniční vlády jim podle Snowdena často sběr usnadňují. Podle serveru Deutsche Welle jako příklad uvedl třeba Německo.
Edward Snowden vstoupil do americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) v roce 2009, když mu bylo 26 let. Ve svých pamětech popisuje práci v této agentuře jako původně „vysněnou práci“. Později se rozepisuje, jak odhalil program Stellarwind, který označuje za „nejhlubší tajemství NSA“.
Podle Snowdena sledování nadále trvá
Program byl spuštěn po teroristických útocích 11. září 2001. Snowden na rozdíl od tvrzení oficiálních úřadů trvá na tom, že Stellarwind nikdy neskončil. Ba naopak, stal se nástrojem hromadného dohledu a technologie, které původně sloužily pro obranu USA, se proměnily v nástroj kontroly a špehování občanů. Komplexní sběr dat agenturou NSA mladému Snowdenovi připomínal nacistické Německo nebo Sovětský svaz.
Když se Snowden do problematiky více ponořil, objevil ještě přísněji utajovaná tajemství, jako je PRISM - program, který NSA užíval ke sledování komunikace po celém světě. Snowden měl podle svých slov neodbytný pocit, že když jeho generace nezasáhne, bude situace eskalovat. Proto si vybral cestu whistleblowera a podělil se o tom, co NSA děla, s novináři.
Glenn Greenwald: Muž, který vypustil Snowdena
Před šesti lety vydal britský list The Guardian první ze série článků o hromadném sledování telefonní a elektronické komunikace ze strany vlády USA. Materiály, které hnuly světem, byly postaveny na informacích amerického „přeběhlíka“ Edwarda Snowdena. Autorem článků byl jeden z nejvlivnějších anglických novinářů Glenn Greenwald (1967).
Podíl německé BND a napíchnutá kancléřka
Když jeho odhalení vyšla v roce 2013 celosvětově najevo, sám poukázal na určitý opakující se model: „Země, jejichž občané byli nejvíce proti americkému masovému sledování, byly těmi, jejichž vlády na tom nejvíce spolupracovaly.“ Jako hlavní příklad tohoto rozporu pak uvádí Německo.
Díky Snowdenovým odhalením Němci zjistili, že jejich zpravodajská agentura BND podporovala sledování NSA, kterého nebyla ušetřena ani německá kancléřka Angela Merkelová – jejíž mobilní telefon byl rovněž napíchnut.
V Německu v roce 2014 vyvolalo Snowdenovo odhalení parlamentní vyšetřování, jehož vyšetřovacímu výboru předsedal profesor práva a zákonodárce spolkového sněmu Patrick Sensburg (ze strany CDU kancléřky Merkelové). Ten dnes říká, že Snowden toho dal v Německu hodně do pohybu a občané jsou nyní opatrnější při manipulaci s daty.
Vlastenecký důvod. Zpravodaci bořili ústavu
Německá zpravodajská služba rovněž sbírala data od Němců bez jakéhokoliv svolení, takže v tomto ohledu podle Sensburga Snowden „ťal do živého“. V souvislosti s odhaleními Německo schválilo komplexní legislativní reformu BND v roce 2016.
Patrick Sensburg o motivech amerického whistleblowera uvažoval a věří, že Snowden jednal z „vlasteneckých důvodů“, z přesvědčení, že „to pro svou zemi musel udělat“. Tento dojem potvrzuje Snowden ve svých pamětech, když věří, že američtí zpravodajci porušili Listinu práv: „Nabourali (hacknuli) ústavu!“
Buď opatrný, nebo i ty skončíš v americkém pekle. Chtějí nás vyděsit k mlčenlivosti. Uznávaný novinář ke kauze „Assange a WikiLeaks“
Assangeův případ nás má zastrašit. Vyděsit nás k mlčenlivosti. A ve chvíli, kdy upadneme v mlčení, bude konec. Bráněním Juliana bráníme naše nejposvátnější práva. Mluvme teď, nebo se jednou probudíme do ticha nového druhu tyranie. Volba je na nás. Nejde jen o něj, jde o všechny novináře a vydavatele, kteří dělají svou práci. Uznávaný australský novinář a dokumentarista před budovou britského ministerstva vnitra (Home office) v Londýně přednesl projev na podpor
Co však Sensburg nedokáže pochopit, je, proč jako jedinou možnost Snowden viděl stát se whistleblowerem, proč věřil, že jediným způsobem, jak zemi pomoci, je jít na veřejnost. Zdůraznil také, že zveřejnění vysoce utajovaných dokumentů, tak jako to udělal Snowden, je v Německu rovněž trestným činem.
Na druhé straně poznamenal, že aféra NSA vydláždila cestu k vyřešení nekalých praktik v německé zpravodajské komunitě. A ačkoliv obecně obhajuje spíše alternativní strategii než zveřejnění citlivých informací, akceptuje whistleblowing jako poslední instanci.
Problém v agenturách je strukturální. Jediná možnost je zveřejnění
K této věci Snowden píše, že oficiální kanály pro něj nebyly možností, protože „nekalá jednání se v agenturách jako je NSA stala natolik strukturálními, že nejde o záležitost konkrétní inciativy, ale celé ideologie – oficiální kanály se staly pouze pastí k chycení kacířů a nežádoucích osob.
Snowden také dodal, že „nadřízení si nebyli pouze vědomi toho, co agentura dělá, ale sami to aktivně řídili – byli spoluviníky.
Edward Snowden prozatím pravděpodobně zůstane v Rusku, ačkoliv podle své knihy byla Moskva pouze přechodným místem pro jeho zamýšlený cíl, kterým byl v roce 2013 Ekvádor.
