Turecká vláda v reakci na výrazný propad tamní měny, který je z jeho pohledu zapříčinil ekonomický útok ze strany USA, uvalila (nebo uvalí) dovozní cla na vybrané americké výrobky. Jde například o rýži, automobily, alkohol, uhlí nebo kosmetiku. Clo na americké automobily již Turecko zdvojnásobilo na 120 %, na americké alkoholické nápoje na 140 %, uvedla agentura AP.
Turecký viceprezident Fuat Oktay na Twitteru uvedl, že cla na některé americké produkty byla navýšena „na základě principu reciprocity v rámci odvety za úmyslné ekonomické útoky ze strany Spojených států“.
Turecká lira v posledních měsících oslabila na rekordní minimum, když její hodnota poklesla o přibližně 42 procent. Také díky dnes vládou přijatým krokům pro stabilizaci měny (například omezení denního limitu bankovních devizových swapových transakcí) turecká měna opět, byť pomalým tempem, asi o 4 procenta posílila.
Turecku rovněž prospělo úterní propuštění dvou řeckých vojáků z tamního vězení, čímž se zlepšil výhled v souvislosti se zlepšením vtahů s Evropskou unií.
Navzdory drobnému zlepšení situace obavy o tureckou ekonomiku přetrvávají
Investoři mají nicméně nadále obavy z kontroly tureckého prezidenta Erdogana nad centrální bankou a z jeho tlaku na zamezení růstu úrokových sazeb. Vyšší sazby by totiž mohly zpomalit ekonomický růst, který chce Ergdogan naopak rozvíjet. Na druhé straně je nárůst sazeb podle odborníků potřebný na podporu měny a zkrocení inflace.
Oslabení měny je pro Turecko obzvláště bolestivé, jelikož disponuje vysokým dluhem v cizích měnách. Erdogan z finanční nestabilityvinil zahraniční mocnosti, zejména svého dlouhodobého spojence z NATO Spojené státy americké, které podle něj vedou „ekonomickou válku“ jako součást plánu na poškození Turecka.
Washington dříve uložil finanční sankce dvěma tureckým ministrům a zdvojnásobil Turecku dovozní cla na ocel a hliník v souvislosti se snahou prezidenta Donalda Trumpa o propuštění amerického pastora Andrewa Brunsona, který je v Turecku obviněn z činů spojených se špionáží a terorismem.