Dvě z obžalovaných sester Chačaturjanových Zdroj: Youtube/Прямой эфир ток-шоу Андрея Малахова
Tři sestry zavraždily despotického otce, který je dlouhá léta tyranizoval a sexuálně zneužíval. Nyní čelí soudnímu procesu, ve kterém dívkám hrozí desítky let za mřížemi. Šlo o úkladnou vraždu, nebo zoufalou sebeobranu? Smutný případ v Rusku spustil debatu o domácím násilí, které ročně připravuje o život tisíce Rusek.
Zkrvavený muž se vypotácí na chodbu paneláku. Pronásleduje dívku, která mu několik vteřin předtím stříkla pepřový sprej do obličeje. Vtom se vynoří z bytu další dívka a několikrát ho bodne do srdce loveckým nožem. Muž se sesune k zemi.
Touto scénou vyvrcholilo rodinné drama, které šokovalo celé Rusko. Veřejnosti se tak odhalil neuvěřitelný příběh tří sester, které byly dlouhé roky týrány a zenužívány vlastním otcem a které se i kvůli netečnosti okolí rozhodly vymanit ze světa teroru po svém.
Loni v létě ruská policie v Moskvě zadržela tři sestry, které jsou obviněny z vraždy svého otce. K činu se přiznaly. Hájí se tím, že je jejich pětasedmdesátiletý otec Michail Chačaturjan týral. Vyšetřovatelé jsou přesvědčeni, že sedmnáctiletá Marija a osmnáctiletá Angelina zaútočily na otce loveckým nožem a kladívkem. Devatenáctiletá Krestina mu nastříkala do očí pepřový sprej. Angelina následně otce dorazila smrtelnými ranami. Na násilníkově těle bylo nalezeno 36 bodných ran.
V souvislosti s vraždou vyšlo najevo úděsné rodinné tajemství. Psychicky labilní otec si z dívek udělal otrokyně. V každém koutě bytu byly kamery, aby muž mohl sledovat, co dívky právě dělají. Sestry měly zakázáno vycházet ven bez dovolení a despotický rodič jim často zakazoval chodit do školy. Bez jeho svolení nemohly jíst ani spát.
Zvoneček pro otrokyně
„Požadoval, abychom byly neustále nablízku a přišly k němu, když si něco umanul. Měl zvláštní zvoneček. Když zazvonil, jedna z nás musela k němu ve dne i v noci okamžitě přispěchat. Musely jsme udělat všechno, co nám poručil. Přinést vodu, jídlo, i dělat něco jiného,“ popsala ruskému bulvárnímu deníku Komsomolskaja pravda otcovo trýznění nejstarší dcera Krestina.
Za každý přečin nebo neposlušnost otec své dcery tvrdě trestal. Stačilo málo a na dívky se sypaly rány pěstí. Sestry byly navíc podle výpovědi vystaveny sexuálnímu násilí. Lékařská prohlídka odhalila u dvou starších sester stopy pohlavního zneužívání.
Poslední kapkou bylo, když se je otec rozhodl potrestat za údajný nepořádek v bytě a utrácení peněz. Muž si do svého pokoje volal dívky a jedné po druhé sadisticky stříkal do obličeje pepřový sprej. Nejstarší postihl astmatický záchvat. Její mladší sestry se rozhodly jednou provždy skoncovat s násilníkem.
Výpověď o krutém zacházení potvrdila matka dívek, kterou Chačaturjan tři roky před vraždou vyhnal z domu. Během společného soužití ji rovněž týral. Sousedi a pedagogové o násilí věděli. Týraným dívkám ale nepomohli.
Obětem zneužívání hrozí tvrdý trest
V polovině letošního června Vyšetřovací výbor, ruská obdoba FBI, dívky oficiálně obvinil z úkladné vraždy. Za ni jim hrozí až dvacet let ve vězení.
Zlom v celé kauze nastal tento týden. Vyšetřovatelé až nyní přiznali, že sestry byly roky vystaveny otcově agresi. Obhájci jsou přesvědčeni, že jim to může pomoci dokázat, že dívky jsou pouhé oběti a půjde zastavit jejich trestní stíhání.
Významnou roli mohla sehrát kampaň na podporu sester Chačaturjanových. Dívky podpořily známé ruské osobnosti jako opoziční předák Alexej Navalnyj, politička a novinářka Xenie Sobčaková, rapper Basta, ale také třeba zpěvák populární metalové skupiny System of a Down, Serj Tankian.
V Moskvě a Petrohradu se uskutečnily masové protestní akce na podporu týraných dívek. Demonstrující požadovali po politicích, aby byl přijat zákon o domácím násilí a aby sestry Chačaturjanovy byly propuštěny na svobodu.
Ne u všech ale našly dívky zastání. Aktivistky podporující sestry Chačaturjanovy tvrdí, že musí čelit výhrůžkám násilí od členů radikálního hnutí Mužský stát.
Beztrestné domácí násilí
Letos v létě tisíce Rusek na sociálních sítích vystavily vlastnoručně pořízené snímky svých tváří s falešnými modřinami a krví. Šlo o kampaň „Nechtěla jsem zemřít“, která měla vládu donutit k přijetí zákona proti domácímu násilí.
Případy domácího násilí jsou v Rusku častým jevem. Nepřímo má na tom podíl vládní režim. Ruské zákony nespecifikují domácí násilí jako trestný čin. Ruská vláda totiž před dvěma lety dekriminalizovala některé formy domácího násilí.
V praxi to znamená, že násilníkovi, který zbije člena vlastní rodiny, hrozí pouze nevysoká pokuta, pokud se násilí nedopustí častěji než jednou za rok.
Případ sester Chačaturjanových je pouhou špičkou hrůzného ledovce. Oběťmi domácího násilí v Rusku jsou desítky tisíc. Jak podotýkají lidskoprávní aktivisté, ročně na následky týrání v rodině umírá těžko uvěřitelných 8500 Rusek.
Svobodu sestrám
„Zcela podporuji obhájce sester, kteří trvají na tom, že šlo o nutnou obranu. Trestní stíhání musí být zastaveno a dívky musí být plně rehabilitovány. Tento týden Vyšetřovací výbor dokázal, že dívky byly vystaveny mnoholetému systematickému násilí a sexuálnímu zneužívání jejich otcem. A podle ruského trestního práva je nutná obrana brána jako obrana odvracející ohrožení spojené s násilím nebo přímou násilnou hrozbu. Nemyslím si, že v jejich situaci byla sebemenší naděje, že násilí vůči nim skončí,“ sdělila svůj pohled na případ sester Chačaturjanových pro naši redakci Marija Serebrjakova, psychoterapeutka a aktivistka.
Jak zdůrazňuje, debaty o případu neutichají celý rok. Jakmile vyšetřovatelé oznámili dívkám oficiální obvinění, ruská média informovala o sestrách Chačaturjanových každý den. A to prý i díky několika desítkám aktivistů, kteří různým způsobem na případ upozorňují.
Marija říká, že se nelze s oficiálním obviněním, podle něhož sestrám hrozí až dvacet let vězení, jen tak smířit. „Osobně jsem rozdávala letáky před velkou opoziční demonstrací v Moskvě 10. srpna. Většina lidí, která si letáky nebrala, říkala, že o případu ví a podporují nás i dívky,“ popisuje aktivistka, která se podílela i na neuskutečněném pochodu na podporu dívek, který moskevská radnice zakázala.
Marija se začala zabývat aktivismem právě kvůli případu týraných sester. „Pracuji jako psychoterapeutka. Násilí je velmi obtížné téma. Zejména když vidíte, jaké následky má na lidských životech. Pro mě je velmi důležité, že mohu využít své znalosti, síly a čas ve prospěch diskriminovaných a neviditelných skupin. Jsem dobře materiálně zajištěna, a právě proto si nechci jen užívat a dělat, že žádné společenské problémy neexistují,“ svěřila se naší redakci.
Domácí násilí má katastrofické rozměry, ruské úřady to nezajímá
„Lidé, kteří se problematikou domácího násilí v Rusku zabývají nebo s ním mají vlastní zkušenosti, říkají, že nejde jen o obrovský problém, ale přímo katastrofický. Úřady, které mají možnost s násilím bojovat, ho bohužel za problém nepovažují,“ popisuje psychoterapeutka situaci s domácím násilím v Rusku.
Podle slov aktivistky jde o systémový problém. „U nás se ze zásady nerado přiznávají skutečné potíže. Častěji úřady vymýšlí nějaké neexistující problémy. Starají se pouze o své zájmy, zájmy prostých lidí jsou jim ukradené,“ myslí si.
„V Rusku u moci nejsou skoro žádní adekvátní politici. Ty ojedinělé hlasy nejsou skoro slyšet. Všechny, kdo adekvátně reagují, se snaží držet dál od míst, které by mohly problémy řešit. Pokud vím, tak pouze jedna poslankyně, Oxana Puškinová, se snaží něco dělat s problémem domácího násilí. A to samozřejmě nestačí," dodává s povzdechem Marija Serebrjakova.
Jiří Just, český novinář žijící v Rusku
