V Berlíně jednají světoví lídři o Libyi. Zdejší situace ovlivňuje příliv migrantů do Evropy
Berlín - bezpečnostní opatření při jednání o Libyi Zdroj: foto AP
Účastníci dnešního jednání o Libyi v Berlíně hodlají vyzvat zúčastněné strany konfliktu k přerušení bojů. Účast na vysoké úrovni se dá charakterizovat jako „summit“.
Dnešní schůzky organizované německou kancléřkou Angelou Merkelovou se účastní americký ministr zahraničí Mike Pompeo, což je nejnižší funkce, a za ostatní země jsou zde již jen vrcholní představitelé - Vladimir Putin, Emmanuel Macron, Giuseppe Conte, Boris Johnson a Recep Erdogan. Mimo velmocenských osobností byli pozváni představitelé Spojených arabských emirátů, Egypta, Alžírska, Číny a Konžské republiky. Zúčastní se také představitelé OSN, Evropské unie, Africké unie a Arabské ligy.
Podle výše uvedeného soupisu účastníků je jasné, že nejde o běžné jednání a že na jeho výsledku všem hodně záleží. Jestliže se všichni hodlají na něčem dohodnout, především bude záležet na dvou dalších pozvaných - a těmi jsou dva protivníci, jejichž armády proti sobě bojují: na jedné straně OSN uznávaný premiér Libye Faíz Sarrádž a proti němu stojící generál Chalifa Haftár podporovaný Egyptem, Ruskem, Francií, Spojenými arabskými emiráty, Jordánskem, súdánskými a čadskými bojovníky.
Po svržení režimu libyjského diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011 byla v zemi vytvořena nová vláda. Po volbách v červnu 2014 se ale zvolený parlament uchýlil na východ země, do Tobrúku, a několik politiků ustanovilo vlastní vládu v Tripolisu. To odráží historické dělení země, kde různé kmeny a ozbrojenci vládnou určitým teritoriím. V Libyi roku 2014 začalo nepřátelství mezi dvěma konkurenčními správami - tripoliskou mezinárodně uznávanou vládou a vládou z Tobrúku.
Čtěte také
Začátkem tohoto roku se obě znesvářené strany setkaly v Moskvě, kde se nejprve dohodly na příměří, aby 12. ledna náhle dramaticky generál Haftár opustil bez podpisu jednací místnost. Navíc jeho vojska v pátek ochromila na východě ropná zařízení, čímž se snaží blokovat pro Tripolis hlavní zdroj příjmů (snížení o 800 000 barelů denně). Akce byla odpovědí na krok Turecka - angažovat se v bojích v Libyi na straně Tripolisu - a premiéra Sarrádže.
Německý ministr zahraničí před dnešním jednáním vyzval zúčastněné ke klidu a k dohodě: „Musíme zajistit, aby se Libye nestala druhou Sýrií.“ Turecký prezident Erdogan se před jednáním neprojevil diplomaticky, když zúčastněné vyzval osobitou výhrůžkou k podpoře Sarrádže a varoval Evropany: „Pád Tripolisu by mohl být úrodnou půdou pro ozbrojené skupiny ISILu nebo Al-Káidy, aby se znovu postavily na nohy.“
Tím Evropě naznačil známou skutečnost, že situace v Libyi ovlivňuje proud migrace a že kontinent je životně závislý na urovnání zdejší situace.
Politický komentátor televize Al Jazeera Wolfram Lacher k dnešnímu jednání v Německu trefně poznamenal: „Problém je v tom, že Západ není připraven vyvinout tlak na Haftárovy zahraniční spojence, zejména na Spojené arabské emiráty. Proto předsevzetí, na kterých se zahraniční zprostředkovatelé v Berlíně dohodnou, budou planá.“
Mirko Radušević
