Ilustrační foto: ptakoještěr Zdroj: Pixabay
Podle nové studie se Země v pravěku otáčela rychleji, díky čemuž trval dříve den okolo 23 a půl hodiny a rok asi 372 dní. Vědci k tomuto zjištění dospěli na základě překvapujícího zdroje: prastaré mušličky datované do pozdního křídového období před sedmdesáti miliony let. O studii informoval server CNN.
Fosilizovaná živočišná schránka je mušlí patřící mezi takzvané rudisty, kteří spadají mezi mlže a měkkýše. Schránka, která rychle rostla, zaznamenávala život v denních prstencích, jež jsou na její fosilii viditelné.
V historii geologie ojedinělý zdroj
Pomocí laserového vzorkování vědci dokázali oddělit jednotlivé plátky schránky, což jim umožnilo získat přesný počet prstenů, které jim pomohly určit počet dnů v roce a následně také odhadnout přibližnou délku jednoho dne před desítkami milionů let.
„Máme okolo čtyř až pěti datových bodů denně, což je v geologické historii něco, co téměř nikdy nezískáte. Můžeme se v zásadě podívat na den před sedmdesáti miliony let. To je docela úžasné,“ uvedl Niels de Winter, hlavní autor studie a analytický geochemik z bruselské univerzity.
K Zemi se blíží až čtyřkilometrový kolos. Má ji minout koncem dubna
Koncem letošního dubna má okolo Země prolétat až čtyřkilometrový asteroid. Naštěstí astronomové očekávají, že by se s naší planetou měl minout. V opačném případě je však podle americké kosmické agentury NASA „dostatečně velký na to, aby způsobil globální důsledky“, uvedl server CNN.
Oceány byly dříve výrazně teplejší
Dlouhou dobu se učíme, že den na Zemi trvá čtyřiadvacet hodin a jeho délka zůstává stejná, protože se nemění dráha Země obíhající okolo Slunce. Nicméně počet dní v roce Země se postupně snížil, jak se v průběhu milionů let prodloužily dny. Stát se tak mělo díky gravitaci Měsíce, která zpomaluje rotaci Země.
Prastará živočišná schránka rovněž obsahovala informace o životním prostředí, v němž se vyskytovala. Vědci odhalili, že oceány během pozdní křídy před 70 miliony let byly mnohem teplejší než nyní, když v létě dosahovali až 40 stupňů a v zimě až 30 stupňů Celsia. Podle vědců tyto mušle měly rády tehdejší vyšší teploty oceánů. Konkrétně tato studované mušle měla žít po více než devět let v mělkém tropickém moři, které se mělo nacházet na dnešním vyprahlém území Ománu.
Co byli pravěcí rudisti?
Vymřelí mořští měkkýši rudisti, kteří byli příslušníky nadčeledi Hippuritacea (z lat. rudis – drsný, hrubý), opustili obvyklou podobu mlžů a vytvářeli roztodivné kónické, soudkovité, vývrtkovité, obloukovité či hvězdicovité spodní lastury zakryté čepičkou z horní lastury, kterou přidržoval systém zubů. Některé druhy byly malé a křehké, jiné naopak masivní, jako třeba více než dvoumetrový Titanosarcolites z Karibiku, napsal před lety o rudistech v časopise Vesmír Stanislav Mihulka.
