Rozhovor s ředitelem Ústavu pro životní prostředí
Jednu kreditní kartu nebo plastové pero - právě takové množství plastu týdně zkonzumuje každý z nás. Zjistili to vědci ze Světového fondu na ochranu přírody. A pozor. Plasty podle nich nepřijímáme jen z vody, ale i třeba z takového piva.
Odborníci spočítali náš týdenní příjem mikroplastů na celkových pět gramů, což se dá srovnat s váhou kreditní karty. Mikroplasty podle nich přijímáme především z vody. A to jak z balené, tak i kohoutkové. Týdně to vyjde na téměř 1769 částeček plastu. 182 částeček pak přijímáme z korýšů, 11 ze soli a 10 z piva.
Výsledné číslo se prý ale pro každého jedince může lišit v závislosti na regionu, ze kterého pochází. Útěchou pro nás může být, že v Evropě situace ještě není tak dramatická jako například ve Spojených státech nebo Indii. I tak jsou ale plasty pro naše zdraví hrozbou.
Jak přesně konzumace mikroplastů škodí našemu tělu zatím odborníci spíše odhadují. Některé druhy umělé hmoty ale obsahují přídavné látky a chemikálie, které mohou ovlivňovat reprodukční schopnosti nebo zvyšovat riziko rakoviny. „Víme, že to má negativní dopad na plíce, že se v plicích dokáží kumulovat. Zároveň víme, že ty menší, takzvané nanoplasty, jsou schopné procházet krevním řečištěm a ulpívat na lidských tkáních,“ popsal Jan Freidinger z neziskové organizace Greenpeace.
Mikroplastům se podle odborníků můžeme ubránit hlavně tak, že omezíme jejich šíření v životním prostředí. „Asi každý chápe, že to není dobře a že nás to může doběhnout. Ale to nesouvisí jaksi s výskytem mikroplastů jako takových, ale se spotřebou plastu jako materiálu. A jeho nadužíváním a obrovským zvyšováním té spotřeby. Nejde zakazovat plasty jako takové, ale problém je v tom, že se plast nesmí dostávat do životního prostředí,“ doplnil Tomáš Cajthaml, ředitel ústavu pro životní prostředí přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
