Ve věku 76 let zemřel vědec Stephen Hawking 5 Zdroj: profimedia.cz
Ve věku šestasedmdesáti let ve středu ve svém domě v Cambridge zemřel světoznámý britský fyzik Stephen Hawking. V jednadvaceti letech mu lékaři diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu a dávali mu pouhé dva roky života. Navzdory všem prognózám s ní ale žil další 55 let.
„Jsme hluboce zarmouceni, že dnes náš milovaný otec zemřel. Byl to skvělý vědec a mimořádný člověk, jehož práce a dědictví budou žít dlouhé roky,“ uvedli ve společném prohlášení děti Stephena Hawkinga Lucy, Robert a Tim. Jeho kuráž a houževnatost, které šly ruku v ruce i s jeho genialitou a smyslem pro humor, inspirovaly lidi na celém světě.
Zatímco den narození světoznámého britského fyzika je výročím smrti Galilea Galilie, jeho den smrti připadl na výročí narození Alberta Einsteina. Se zdravím začal mít problém ke konci studií matematiky na univerzitě Cambridge. Od lékařů si pak vyslechl pro mnohé zdrcující diagnózu. Trpěl totiž amyotrofickou laterální sklerózu, která se projevuje postupným rozkladem nervových buněk, které řídí pohyb svalů, zatímco mozek zůstává nedotčen. Do dnešního dne na ní neexistuje lék.
Přežít mu podle dcery pomohla jeho tvrdohlavost
Odborníci mu prorokovali smrt do dvou let. Hawkingovi se navzdory tomu i na pojízdném křesle podařilo dostudovat, založit rodinu, dvakrát se rozvést a pokračovat ve vědecké práci. Svůj skutečný hlas ztratil při tracheotomii v roce 1985, ale s pomocí počítače dokázal mluvit.
Podle jeho dcery Lucy, která se živí jako novinářka a spisovatelka, udržovala Hawkinga při životě i nezměrná tvrdohlavost a vůle, při níž byl schopen využít veškeré své energie k tomu, aby se soustředil na cíl. Nešlo mu o holé přežití, ale hlavně o to, aby svou prací přispěl do vědomostního fondu společnosti.
Hawking se objevil v řadě seriálů, popularity si užíval
Převážnou část svého života se věnoval vesmírným černým dírám a takzvanou teorií všeho, která propojovala Einsteinovu obecnou teorii relativity s kvantovou mechanikou. Nejvíce slávy mu přinesla jeho Stručná historie času z roku 1988, ve které se snažil přiblížit srozumitelným způsobem tajemství kosmologie - vědy o stavbě a vývoji vesmíru. Knihy se prodalo přes deset milionů výtisků. „Prodal jsem víc knih o fyzice než Madonna o sexu,“ prohlásil jednou slavný a bohatý vědec.
Věnoval se ale i kontroverzním tématům. Prohlásil například, že by lidstvo mělo v příštích dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít. Za hrozbu lidské budoucnosti označil genetické inženýrství či umělou inteligenci.
Hawking patřil léta mezi popkulturní celebrity. Objevil se v seriálech Simpsonovi, Futurama teorii velkého třesku či Star Trek a jeho robotický hlas použila například britská skupina Pink Floyd na albu The Division Bell. Hawking se své popularitě nijak nebránil a naopak si jí užíval. Proletěl se i balónem, vyzkoušel stav beztíže a chtěl se podívat do kosmu. V roce 2014 natočil režisér James Marsh na základě jeho života film Teorie všeho, kde fyzika hrál britský herec Eddie Redmayne.
