K příležitosti Mezinárodního dne žen nechala Evropská unie vypracovat zprávu o tom, jak si ženy vedou v médiích. Podle europoslankyně Michaely Šojdrové jsou zástupkyně něžného pohlaví v tomto oboru sice úspěšné, ale mají v něm horší podmínky a jsou více vystaveny diskriminaci nebo sexuálnímu obtěžování. Navíc i zde se odráží nerovnost jejich platového ohodnocení oproti mužům.
„Já si pamatuji dobu, kdy MDŽ vlastně byl jeden z komunistických symbolů. Mladí lidé nejsou zatížení minulostí a dávají tomuto svátku nový obsah,“ uvedla pro Primazprávy.cz europoslankyně Michaela Šojdrová, která zpracovávala pro Evropský parlament zprávu o tom, jak si vedou ženy v médiích.
Začali na ní pracovat zhruba před půl rokem a snažili se jí načasovat právě tak, aby jí bylo možné prezentovat u příležitosti MDŽ. „Svoboda médií je velmi aktuální téma a jsou na pořadu jednání Evropského parlamentu poměrně často. Podpora rovnosti v médiích je součástí podpory svobodných médií,“ upřesnila Šojdrová.
Ženy si v médiích vydělají o 17 % méně než muži
Přestože jsou ženy v médiích úspěšné, tak zpráva odhalila, že mají i v tomto odvětví horší podmínky a jsou více vystaveny diskriminaci nebo sexuálnímu obtěžování. „Zároveň práce v médiích má svá specifika, jako jsou velká konkurence, stresy, dlouhá pracovní doba. Ženy, které mají malé děti, prohrávají tuto soutěž s muži předem,“ vysvětlila Šojdrová.
Zatímco žurnalistiku a komunikační studia absolvuje 68 % ženy, v pozdější kariéře se této profesi věnuje jen 40 % zástupkyň něžného pohlaví. „Manažerské pozice zaujímá 30 % žen a žen na opravdu seniorních a strategických manažerských pozicích je jich ještě méně, asi 16%. To znamená, že ženy mají menší vliv na chod i obsah médií než muži,“ informovala Šojdrová.
I zde se podle zprávy zde liší platy mužů a žen na těch stejných pozicích o 17 %. Navíc se ve zpravodajství, ať už online nebo tom tradičním, pohybuje zastoupení něžného pohlaví na 37 % a během posledních deseti let se v podstatě nezměnil.
Nevyrovnanost žen ve vedoucích pozicích může mít vliv na obsah
Její zpráva i připomíná, že média jsou čtvrtou mocí, která má silný vliv jak na politiku, tak i na společnost. V tomto ohledu poslanci vyzývají unijní i vnitrostátní orgány, aby plně uplatňovaly stávající právní předpisy v oblasti rovnosti žen a mužů. Evropské země by dle poslanců také měly povzbuzovat regulační orgány, aby sledovaly a podporovaly zastoupení žen v médiích.
„Je důležité, aby byly ženy zastoupeny, aby byly vyslyšeny, abychom ženy vnímali jako odbornice, protože poskytují jiný pohled na věc,“ podtrhla Šojdrová. Struktura a práce médií by podle ní měly odrážet fakt, že ženy tvoří polovinu společnosti. „Nízký počet žen v rozhodujících postech v médiích je dost znepokojivý. Nejenom že tato nevyrovnanost může mít vliv na obsah, ale je také součástí problému rozdílného odměňování a rozdílů v důchodech,“ uzavřela.