Žraloci, včetně velkých bílých, se nečekaně rádi zdržují mnohem blíže lidských plavců či surfařů, než se doposud předpokládalo. Vědci to zjistili při rozsáhlém výzkumu pobřeží Kalifornie. O přítomnosti mořských predátorů přitom v 90 procentech případů lidé nevědí.
Malé dítě se šplouchá jen pár metrů od břehu, když vodu nedaleko něj prořízne několikametrové šedé tělo. Žralok. To není scéna z nového dílu Čelistí, ale úplně běžný den u oceánu. Podle nové studie, která vyšla v odborném časopisu Plos One, se žraloci přiblížili lidem ve vodě v 97 procentech dnů, kdy vědci pláže sledovali.
ČTĚTE TAKÉ: Žralok plaval kousek od pobřeží v Řecku. Překvapil místního rybáře, video obletělo internet
Mořští biologové prozkoumali sedm stovek hodin záznamů, které pořídily drony nad 26 plážemi v Kalifornii v průběhu let 2019–2022. Výsledky znějí děsivě, závěry jsou ale ve skutečnosti optimistické.
Platí totiž, že trávení více času v blízkosti žraloků zkrátka vůbec nevede ke zvýšení rizika, že by predátor mohl člověka napadnout.
„Velký bílý“? Podle studie přátelské zvíře
Zdaleka nejhorší pověst mezi žraloky má žralok bílý (Carcharodon carcharias), který se dříve označoval jako lidožravý. Výsledky nové studie ho ale řadí mezi velmi přátelská zvířata.
Vědci totiž zjistili, že významnou část žraloků, kteří se nejvíc přibližují k lidem ve vodě, tvoří právě mladší zástupci tohoto druhu. U pláží, jež využívají lidé, se velmi rádi shromažďují předtím, než se vydávají na odvážné cesty do hlubin oceánů.
Za celou dobu, kdy žraloci kolem surfařů a plavců kroužili, došlo k jedinému útoku na člověka. A to ještě není jisté, jestli to byl opravdu žralok. Ví se jen, že plavce pokousal velký mořský tvor, který „mohl či nemusel být žralokem“, mohlo se jednat také o barakudu. Tento případ ale neskončil smrtí člověka, zranění připomínalo spíše pokousání větším psem.
Tyto výsledky odpovídají dlouhodobým statistikám. Od roku 1950 bylo podle článku v Kalifornii zaznamenáno pouze 130 kousnutí žralokem bílým. A podobné výsledky přicházejí i z jiných zemí světa. „Studie leteckého průzkumu provedená na ostrově Réunion, který je známý vysokou frekvencí kousnutí lidí žralokem, zjistila, že oblasti s vysokým překryvem žraloků a lidí nevedly ke zvýšenému počtu pokousání žralokem,“ napsali vědci. Pravděpodobnost nevyprovokovaných kousnutí žralokem v celé Kalifornii odhadli jako extrémně nízkou.
Změna klimatu je hrozbou pro lidi i žraloky
V Kalifornii se žraloci s lidmi zkrátka naučili žít společně v jedné vodě. Problém podle vědců je, že klimatická krize tlačí velké bílé žraloky do nových vod, kde je kontakt s lidmi novinkou.
Tento posun je způsobený ohříváním oceánů: klimatická změna totiž vytlačuje velké bílé žraloky do vod, v nichž nemají nouzi o potravu. Už dnes tam způsobují pokles populací ohrožených divokých zvířat. To potvrdil výzkum v odborném časopise Scientific Reports.
Ohřívání oceánů prokazatelně vedlo k tomu, že se mladí velcí bílí žraloci od roku 2014 přesunuli o 600 kilometrů severněji od pobřeží Kalifornie, do vod, které pro ně byly dříve příliš chladné. Za tu dobu došlo k dramatickému nárůstu počtu mořských vyder zabitých bílými žraloky – právě oni zřejmě mohou za fakt, že počet mořských vyder v Montereyském zálivu klesl o 86 procent.
Současně se ale obyvatelný prostor žralokům stále zmenšuje: jižní vody se oteplují tak rychle a rozsáhle, že to růst obyvatelných oblastí na severu nestačí kompenzovat.
Žralok je vrcholovým predátorem, takže jeho posun narušuje ekosystémy, v nichž klesá populace ryb, jako je losos. Mořští biologové se kvůli tomu obávají, že v dalších letech může přibýt i střetů s lidmi. Když nebudou mít „velcí bílí“ dost potravy, mohou se odvážit i na kořist, kterou až doposud ignorovali…
Začátkem června svět sledoval příběh turisty, kterého v Egyptě zabil žralok. Podívejte se na video z mumifikace predátora egyptskými rybáři.
