Zuby ničí sůl, citron i kurkuma. TikTokové rady způsobí trvalé škody, varuje dentální hygienistka
Sociální sítě zaplavily zázračné triky na bělení zubů – od aktivního uhlí přes kurkumu až po namáčení kartáčku do soli. Mnohé z nich jsou ale extrémně nebezpečné, varuje zakladatelka Dentaly Jasmin dentální hygienistka Karolína Jasmína Matějovská. Co opravdu funguje, co ničí sklovinu navždy a jaké trendy dnes hýbou moderní dentální hygienou?
Sociální sítě zaplavují krátká videa a návody, které slibují rychlé a levné bělení zubů. Podle dentální hygienistky jde ale často o postupy, které mohou způsobit trvalé škody. „Na internetu je spousta rad, ale ne všechny jsou bezpečné. Černé uhlí nebo kurkuma jsou velmi abrazivní a dokážou sklovinu poškodit,“ upozorňuje.
Podobně kriticky hodnotí i takzvaný oil pulling: „Olejové výplachy zuby vůbec nevybělí.“ Karolína Jasmína Matějovská připomíná také zásadní pravidlo: „U skloviny platí, že vše, co obrousíte nebo poškodíte, je trvalé. Sklovina se sama neobnovuje.“
K internetu se podle dentální hygienistky a zakladatelky Dentaly Jasmin jen přesunuly starší mýty o domácím bělení. Lidé si dříve zuby čistili popelem, solí nebo citronem – a dopady byly podle hygienistky velmi negativní.
„Efekt možná na první pohled byl, ale sklovina se ničila. Objevovala se citlivost na chlad i teplo a další potíže,“ varuje. Jako jeden z nejčastějších extrémů zmiňuje: „Namáčení kartáčku do soli a snaha zuby ‚pořádně vydrhnout‘. Výsledkem bývá bolestivá citlivost a poškození povrchu.“
Do rizikových trendů řadí i populární bělící pudry. „Jsou sice levnější, ale rizika jsou mnohem dražší. Opravy mohou stát násobně víc než profesionální bělení.“
Krvácení dásní, správné čištění a význam večerní hygieny
Stále také přetrvává mýtus, že když dásně při čištění krvácí, je potřeba čištění vynechat. Hygienistka však vysvětluje pravý opak: „Krvácení není signál ‚nečistit‘. Je to známka zánětu, který potřebuje důkladné čištění.“ A dodává, že zanedbaný zánět může mít dopad na celý organismus: „Bakterie z úst mohou ovlivnit další orgány – například srdce. Mohou přispět k infarktu, mrtvici nebo třeba k předčasnému porodu.“
Jedním z častých omylů je také představa, že nejdůležitější je ranní čištění. „To není pravda. Nejdůležitější je večerní čištění. V noci méně sliníme a bakterie mají ideální podmínky ke škodění,“ dodává hygienistka. Shrnuje to jednoduchým pravidlem: „Ráno čistíme pro krásu, večer pro zdraví.“
Ústní voda, chytré kartáčky a moderní technologie
Mnoho lidí spoléhá při čištění na ústní vodu. Ta však podle hygienistky nemůže nahradit kartáček. „Povlak odstraníte jen mechanicky. Ústní voda může být dobrým doplňkem, ale ne řešením.“
Pokud už ji člověk používá, má podle ní sahat po variantě bez alkoholu, který dráždí sliznice.
Moderní technologie, například chytré kartáčky, mohou být užitečné, ale jen v určité míře. „Mohou být dobrým trenérem — ukážou, kde člověk vynechává, upozorní na tlak i délku čištění.“
Zdůrazňuje však, že technika nenahradí odbornou péči: „Sebelepší aplikace nenahradí dentální hygienu. Každý by měl přijít alespoň jednou ročně.“
Do budoucna se očekává také rozvoj péče „na míru“. „U pacientů s parodontózou už děláme stěry a analyzujeme bakterie. Personalizované pasty zatím běžné nejsou, ale do budoucna taková možnost existuje.“
Pasty s aktivními látkami, rovnátka a problém bílých skvrn
Trh dentální péče se rychle vyvíjí a stále více prostoru dostávají látky, které pomáhají sklovinu posílit. „Hydroxyapatit i moderní formy fluoridů chrání sklovinu a zvyšují její odolnost. Trendem je šetrnost a regenerace,“ popisuje hygienistka.
Častým problémem u nositelů rovnátek jsou bílé skvrny na sklovině po jejich sejmutí. Ty mohou být bohužel často trvalé. „Možnosti léčby existují, ale jsou finančně náročné a výsledek nikdo nezaručí. Skvrny vznikají při nedostatečné domácí hygieně.“ Doporučuje proto častější odbornou péči: „Pacienti s rovnátky by měli chodit alespoň třikrát ročně na dentální hygienu.“
Kdy může být hygiena škodlivá a jakou roli hraje strava
Přehnaná péče podle ní umí nadělat stejnou škodu jako péče nedostatečná. „Lidé často příliš tlačí na kartáček, odhalí si krčky a oslabí sklovinu. Tyto škody jsou trvalé,“ upozorňuje. Další častou chybou je, že lidé čistí především viditelné plochy a zanedbávají zadní části zubů.
Výrazný vliv má i strava. Největšími nepřáteli skloviny jsou sladké a kyselé nápoje – hlavně pokud je člověk popíjí celý den. „Smoothie, džus nebo citronová voda snižují pH a oslabují sklovinu. Nejhorší je popíjet je celý den,“ vysvětluje. Proto radí: „Když už si dáte džus, vypijte ho najednou. A zapijte ho vodou.“
Pokud by měla hygienistka zdůraznit jen jeden krok péče, byl by to mezizubní kartáček. „Čištění mezizubních prostor zabere pár vteřin a efekt je obrovský. Ušetříte si mnoho potíží.“
