Bobři dokáží pod vodou vydržet až patnáct minut. Zdroj: Pixabay
Když mluvíme o zvířatech jako státních symbolech, většině z nás na mysl automaticky přijde lev, tygr, medvěd nebo třeba vlk. Ale v takové Kanadě si v roce 1975 schválili, že zdejším národním symbolem bude bobr.
Když mluvíme o zvířatech jako státních symbolech, většině z nás na mysl automaticky přijde lev, tygr, medvěd nebo třeba vlk. Ale v takové Kanadě si v roce 1975 schválili, že zdejším národním symbolem bude bobr.
Bohužel ale ne kvůli tomu, že jsou bobři úžasní stavitelé pracující v souladu se zbytkem svého ekosystému, ani proto, že jsou neuvěřitelně roztomilí. Prostě jen proto, že právě poptávka po jejich kožešinách udělala z druhého největšího kanadského města, Montrealu, středisko obchodu s kožešinami a zároveň pomohla prozkoumat další dosud neprobádané oblasti.
Bobří chrlič na budově kanadského parlamentu. Zdroj: Ottawa Tourism
Svým způsobem tak bobr skutečně sehrál velkou roli ve vzniku této země. I proto ho najdeme v erbech mnoha měst, univerzit a dalších kanadských institucí. Jeho socha dokonce střeží vchod do budovy kanadského parlamentu. Nezapomeňme však na to, že bobři jsou skutečně jedinečná zvířata, kterých by si Kanada měla vážit především z jiných důvodů. Tito obří hlodavci (druzí největší hned po kapybaře) jsou totiž pořádní pracanti. Jejich přední zuby nikdy nepřestávají růst, a tak si je musí neustále obrušovat o dřevo. Překousnou i silné kmeny, které si pak přesunou do potoků a řek, čímž vytvářejí velká jezírka. Vytvářejí si tak pevnosti, do kterých se dá dostat jen pod vodou, ale které jsou suché, teplé a hlavně bezpečné.
Pro bobří zuby není žádný strom překážkou. Zdroj: Pixabay
V přetváření krajiny jsou tak výkonní, že je první usedlíci často lovili i jako „škodnou“. Kvůli tomu i kvůli lovu pro jejich kožešinu jejich populace klesla za poslední dvě století na pětinu.
Proti takovému symbolu nemá ani javorový list šanci!
