Pražské povstání: 75 let od klíčové bitvy o zemi i rozhlas. Při bojích padly tisíce lidí

Odpor proti fašistickým okupantům se 5. května 1945 uskutečnil díky snaze a odvaze československého lidu a neústupnosti tehdejšího Československého rozhlasu. Nejen město Praha si v úterý připomíná jednu z nejvýznamnějších událostí první poloviny dvacátého století.

Pancéřová pěst: Efektivní zbraň, která sehrála zásadní roli v Pražském povstání

Historie

Pancéřová pěst byla zásadní „těžkou“ zbraní pražských povstalců. Nebýt jí, Pražské povstání by mohlo mít jiný průběh.

Pražské povstání bylo vyvrcholením květnového povstání českého lidu. Jednalo se o sérii protinacistických bitev, iniciovaných především obyčejnými občany, ale i partyzány a národními institucemi. Důležitou roli při nich sehrál především tehdejší Československý rozhlas, který svým provokativním česko-německým vysíláním popudil vojska západní fronty a začala takzvaná bitva o rozhlas. Povstání vyvrcholilo kolem poledne. Němečtí vojáci obsadili budovu rozhlasu a začali v ní střílet. V budově na Vinohradské tehdy zemřelo na 170 lidí. Rozhlas proto započal vybízet státní orgány a o chvíli později i československý lid, aby bránily svou národní hrdost.

„Voláme českou policii, české četnictvo, vládní vojsko, každého dobrého Čecha na pomoc českému rozhlasu! Esesáci nás chtějí vyvraždit! Přijeďte ihned!“ Tak zněly výzvy od mikrofonů a lidé se sbíhali na pomoc. Kolem 18. hodiny Němci na výzvu rozhlasu složili zbraně a budovu opustili. Současný Český rozhlas přináší k připomínce květnových událostí speciální vysílání. Bude možné si poslechnout například rekonstrukci vysílání z klíčového dne i hodin pátého května. V 18.00 začne mše v Katedrále sv. Víta, kterou povede kardinál Dominik Duka.

Během Pražského povstání padlo podle údajů Vojenského historického ústavu téměř 3 000 lidí. Památku obránců Prahy připomínají po hlavním městě desítky pomníků a pamětních desek.