Afghánistán

Při nehodě dvou autobusů s kamionem a cisternou ve čtvrtek v jihovýchodním Afghánistánu zemřelo 52 lidí a 65 jich bylo zraněno. S odkazem na místní úřady o tom informovala agentura AFP.

Vypuknutí povstání v Sýrii a svržení režimu Bašára al-Asada od sebe dělí pouhých 11 dní. A právě rychlost převratu mnohé zahraniční pozorovatele šokovala. Nebylo to ale poprvé, události v Sýrii silně připomínají – o něco déle trvající – puč v Afghánistánu z roku 2021. V Afghánistánu se prostor pro převrat otevřel po stažení spojeneckých vojáků, v Sýrii po oslabení mocenského angažmá Ruska kvůli vleklému konfliktu na Ukrajině.

Tálibán se tři roky po opětovném ovládnutí Afghánistánu hlásí o slovo na diplomatickém poli, užší vazby buduje i s Ruskem. Moskva usiluje o to, aby byl Tálibán vyškrtnut ze seznamu teroristických organizací. Rusko podle listu The Moscow Times navíc hodlá vybudovat do Afghánistánu nové obchodní trasy.

Desítky afghánských migrantů měli na íránsko-pákistánské hranici povraždit íránští pohraničníci. Afghánci se v neděli v noci pokoušeli přejít státní hranici, na místě se střílelo a vybuchovaly miny, tvrdí lidskoprávní aktivisté. Teherán událost popírá, Tálibán chce situaci prošetřit.

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zatkl muže z Afghánistánu, který prý plánoval zaútočit na velký počet lidí v den voleb. O tomto případu informovalo ministerstvo spravedlnosti. Muž se podle vyšetřovatelů inspiroval teroristickou organizací Islámský stát.

Objevily se nové detaily ohledně plánování vraždy pornoherečky na Slovensku. Případ míří zpátky na začátek. Nejvyšší soud totiž zrušil původní rozsudek. Podle obžaloby mladou Afghánku přijela na Slovensko zavraždit její vlastní rodina. Podle ní svým životem zneuctila jejich islámskou víru. O případu píše web novinky.sk.

Afghánistán od roku 2021 znovu ovládá radikální muslimské hnutí Tálibán, ale to neznamená, že je pro turisty ze zahraničí země uzavřená. Vládnoucí Tálibánci se naopak pokoušejí cestovatele lákat, protože zjistili, že mohou podpořit tamní ekonomiku. Do Afghánistánu tak začínají jezdit turisté z celého světa, včetně Západu. A pochvalují si zejména nádhernou krajinu, kde nejsou davy jiných návštěvníků.

Snížení sociálních dávek, zpřísnění pravidel pro sjednocení rodin, důsledná deportace neúspěšných žadatelů o azyl a nulová tolerance zločinců. To jsou pravidla, která začaly v posledních letech zavádět severské země v boji s neúnosným růstem migrace. První výsledky už mají. Do kritické situace spojené hlavně s rostoucí zločinností se teď dostalo i Německo. A hodlá se na severu Evropy inspirovat.

Po sérii domácích témat se ve středu americké volební kampaně ocitla zahraniční politika – republikánský kandidát Donald Trump se opřel do administrativy Joea Bidena a Kamaly Harrisové za zbrklé stažení z Afghánistánu. Vybraní američtí generálové ale upozorňují, že Trumpovo směřování není černobílé a varují před jeho zvolením, uvádí CNN.

Německo znovu začalo s vyhošťováním do Afghánistánu, oznámil v pátek mluvčí spolkové vlády. Jedná se o afghánské občany, kteří byli v Německu odsouzeni a nemají tak právo k pobytu. Děje se tak poprvé od roku 2021, kdy se v zemi po odchodu západních sil vrátilo k moci islamistické hnutí Tálibán, informuje agentura DPA. Podle německých médií odstartovalo první letadlo s 28 deportovanými v pátek časně ráno z Lipska směrem do Kábulu. Každý z odsouzených pachatelů dostal podle deníku Bild na cestu 1 000 eur na ruku.

V německých městech se usadili islamisté z Afghánistánu, kteří se na internetových sociálních sítích vůbec netají radikální ideologií. Zjistila to televize RTL. Německé policejní odbory DPolG k tomu uvedly, že země ztratila kontrolu nad hranicemi, kterou musí získat zpět.

Útok v německém Solingenu, při kterém pachatel ubodal tři lidi a dalších osm vážně zranil, byl teroristický čin. Přiznala to německá policie a potvrdil to i kancléř Olaf Scholz. Útočník byl stoupencem Islámského státu. Zatímco kancléř volá po zpřísnění azylových zákonů, opozice trvá na tom, že je třeba další migranty už nepřijímat.