Tálibán se tři roky po opětovném ovládnutí Afghánistánu hlásí o slovo na diplomatickém poli, užší vazby buduje i s Ruskem. Moskva usiluje o to, aby byl Tálibán vyškrtnut ze seznamu teroristických organizací. Rusko podle listu The Moscow Times navíc hodlá vybudovat do Afghánistánu nové obchodní trasy.
Tálibán ovládl Afghánistán v létě roku 2021, zatímco zemi opouštěli západní vojáci. Po dvacetileté válce se radikálové ujali moci a zavedli přísný výklad islámského práva šaría.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajina a Izrael válčí za civilizaci, píše expert. Třetí světovou ale kandidáti v USA neřeší
Dodnes vládu Tálibánu neuznává žádný stát světa. Seznam spojenců afghánských správců se ale přesto rozšiřuje. Okolní státy totiž z pragmatických důvodů budují s Afghánistánem stále užší obchodní, politické a diplomatické vazby.
Mezi přední podporovatele Tálibánu patří i Rusko. Do Moskvy se v říjnu dokonce vydala i tálibská delegace, aby se účastnila jednání s dalšími spojenci Ruska. Informoval o tom list The Moscow Times.
„Přestože většina jednání probíhala za zavřenými dveřmi, podle všeho se jednalo o diplomatický úspěch Tálibánu,“ komentoval web.
Rusko na setkání informovalo, že se na nejvyšší úrovni snaží o to, aby mezinárodní společenství vyškrtlo Tálibán ze seznamu teroristických organizací.
Dokonce se mluvilo i o tom, že by radikálové mohli vyslat své zástupce i na některý z dalších mítinků ekonomické skupiny BRICS, kam patří Rusko, Brazílie, Indie, Čína, Jihoafrická republika, Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov také apeloval na Západ, aby zrušil sankce uvalené na Afghánistán, který se stal po převratu podle odborníků líhní teroristických organizací jako Islámský stát nebo Al-Káida.
Čilý obchod s Tálibánem
Odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu ale vytvořil nejen bezpečnostní vakuum, ale i to ekonomické. Asijské mocnosti ho chtějí vyplnit.
„Země jako Čína již do Afghánistánu pronikly prostřednictvím významných investic, mimo jiné do projektů těžby ropy. Také Rusko má s Afghánistánem významný obchodní obrat, který se podle odhadů v roce 2023 přiblíží jedné miliardě dolarů. Má navíc ambice rozšířit svůj vliv, zejména rozvojem někdejších obchodních tras Hedvábné stezky do jižní Asie. V takovém případě by jakákoli regionální angažovanost vůči Tálibánu mohla zajistit prvek stability pro stávající a potenciální investice,“ komentuje list The Moscow Times.
Zároveň ale upozorňuje, že jakákoli diplomatická spolupráce s Tálibánem je spojena s legitimizací extremistické skupiny a jejích akcí. Radikálové tvrdě potlačují především práva žen, které nemají právo na vyšší vzdělání a ani na veřejné, natož politické funkce.
To ale spojencům Tálibánu nevadí. Web Svobodná Evropa upozornil, že tamní vládu omezeně uznávají Indie, Tádžikistán i Turecko. Mezi země, které pak (byť neoficiálně) Afghánistán pod správou Tálibánu de facto uznávají úplně, lze pak zařadit Rusko, Kazachstán, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Katar, Čínu, Pákistán nebo Írán.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: KLDR udeřila proti Jižní Koreji. Armáda zničila most mezi zeměmi a nabrala 1,4 milionu vojáků
