reklama

Stánkový prodej kaprů? „Vědí, co je čeká, ale uplavat nemohou.“

Co zažívá "vánoční kapr"?
Foto:

Kapři se řadí mezi nejinteligentnější druhy ryb. Mají skvělou paměť i schopnost dlouhodobého uchování nově naučených informací a dovedností. Krom toho mají dokonalý sluch. Přesto je každoročně čekají výlovy, kádě, přeprava a nakonec smrt.

reklama

„Přechovávání ryb v kádích či nádržích, jejich nadbytečný transport i manipulace jim působí zbytečný stres a utrpení. Ryby by měly být usmrcovány přímo v místě výlovu či na nejbližších jatkách, ” uvádí Lucie Moravcová, vedoucí kampaně RyboLove z organizace Comapssion in World Farming Česko.

Za pravdu Moravcové dává i vědec Karel Janko z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR. „Kaprovité ryby mají silnou stresovou reakci na pach krve ve vodě, obzvláště jiných kaprovitých ryb. A protože během stánkového prodeje je všechno od krve, včetně vody, tak ty ryby musí být vystresované na maximum. Vědí, co je čeká, ale uplavat nemohou,“ vysvětluje Janko, který si sám před lety zkusil stánkový prodej ryb coby brigádník.

Podle ochránců zvířat je velkým problémem kvalifikace prodejců „vánočních kaprů“. Česká legislativa totiž nestanovuje, jaké znalosti či zkušenosti by měli mít. Stačí jen potvrzení od zřizovatele stánku, že prodejce vyškolil. To potvrzuje z vlastní zkušenosti i Karel Janko s tím, že problémem není jen neodborné zabíjení, ale všechno od výlovu počínaje, po prodej konče. „Převozy jsou pro ryby velmi stresující, dochází tam ke zraněním a je to vidět – ryby jsou omlácené, oloupané. Jejich instinkt jim velí uplavat z toho místa pryč, ale nemohou,“ popisuje.

K tématu

Organizace CIWF proto na začátku prosince spustila petici proti prodeji živých ryb. „Při překládce jsou většinou doslova přesypávány, přičemž mohou padat z velké výšky, poranit se jedna o druhou, o vodu nebo stěnu nádrže. V tomto procesu může také dojít k teplotnímu šoku, pokud má voda v různých nádržích rozdílnou teplotu. Všechny tyto skutečnosti spojené s prodejem živých ryb představují pro zvířata stres a způsobují bolest,“ stojí v textu petice.

O tom, že ryby cítí bolest, není pochyb. Díky vědeckým studiím víme, že i když ryby „mlčí“, cítí podobně, jako my. „Všichni máme v podstatě rybí mozek. Mozkový kmen pochází ze společného předka,“ vysvětluje Janko podobnost ve vnímání jak okolního světa, tak prožívání pocitů i fyzických stavů. Někteří ochránci zvířat na tento fakt rozhodli poukázat tzv. Tichou uličkou pro kapry, která se koná 21. 12. v šestnácti českých městech. Akci zaštiťuje organizace Zvířata nejíme.

K tématu

Tagy: příroda ryby tradice Vánoce kapr
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Zdravotnictví

Nakažených je přes milion. Padesátkrát víc, než uvádí statistiky, tvrdí lékařka z Brna

Nakažených je přes milion. Padesátkrát víc, než uvádí statistiky, tvrdí lékařka z Brna

Počty nakažených koronavirem každý den stoupají. Oficiální čísla ministerstva zdravotnictví z pátečního rána hovoří celkem o 20 289 případech. Mnozí odborníci ale tvrdí, že číslo je ve skutečnosti mnohem vyšší. Podle dětské praktické lékařky Tamary Poláškové z Brna je nakažených až padesátkrát víc. To by znamenalo, že v Česku je víc než milion lidí, kteří nákazu prodělali.

reklama
Kauza roušky z Mníšku pokračuje, seniorům už doručili nehygienicky balené pomůcky
Babiš nevyloučil, že by v Česku mohl být znovu nouzový stav. Připustil to i Vojtěch
reklama
reklama
I když se to popírá, k plošnému uzavření škol dojde, říká zástupce učitelů

Školství

Domácí zpravodajství

Další články
reklama
reklama