Covid v Česku
Kvůli pandemii covidu zemřelo v letech 2020 a 2021 skoro 15 milionů lidí, uvedla v novém odhadu Světová zdravotnická organizace (WHO). Jde o skoro dvakrát vyšší číslo, než uvádějí oficiální statistiky, protože WHO do celkové bilance započítala nejen oběti koronaviru, ale i úmrtí v důsledku přetíženého zdravotnictví.
„Tato alarmující data neukazují jen na rozsah pandemie, ale i na nutnost, aby jednotlivé země investovaly do odolnějších zdravotnických systémů,“ uvedl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Povinné nošení respirátorů bylo nezákonné, rozhodl Nejvyšší správní soud
Opatření o povinném nošení respirátorů z loňského května bylo kvůli nedostatečnému odůvodnění a neúplnému vyhodnocení přínosů a rizik v rozporu se zákonem, konstatoval Nejvyšší správní soud (NSS). Ten vyhověl návrhu muže z Protivína a školačky z Brna.
WHO ve své zprávě odhaduje, že počet nadúmrtí kvůli pandemii dosáhl ve dvou předchozích letech 13,3 až 16,6 milionu lidí. Podle ní tak koronavirus přímo či nepřímo přispěl k úmrtí zhruba 15 milionů lidí, kteří by jinak zůstali naživu. Údaje o počtech nadúmrtí vycházejí ze srovnání s průměrným počtem úmrtí v letech před příchodem pandemie.
Podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) zemřelo od začátku pandemie po onemocnění covidem-19 přes 6,2 milionu lidí.
Podle WHO zhruba 84 % nadúmrtí připadá na jihovýchodní Asii, Evropu a Ameriku a 68 % z celkového počtu nadúmrtí tvoří jen deset zemí světa. Nejvíce nadúmrtí připadalo na země s nižšími středními příjmy (53 %). Následují země s vyššími středními příjmy (28 %), země s vysokými příjmy (15 %) a země s nízkými příjmy (4 %). Celosvětový počet úmrtí s covidem byl vyšší u mužů (57 %) než u žen (43 %).
Nejvíce obětí měla španělská chřipka
Z chřipkových virů měla od začátku 20. století nejvíce obětí pandemie španělské chřipky, která si v letech 1918 až 1920 vyžádala 40 až 50 milionů mrtvých (podle některých údajů až 100 milionů).
Pandemie rozhodně neskončila. Covid se nejspíše vrátí na podzim, říká epidemiolog Smejkal
Přestože covid v Česku dál slábne, nemůžeme považovat pandemii za zcela ukončenou. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to uvedl hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petr Smejkal. Podle něj tu s námi covid bude i nadále, to nejhorší už ale máme za sebou.
Na nemoc AIDS, na kterou ani po 40 letech od objevení neexistuje účinná vakcína, dosud podle odhadů zemřelo přes 36 milionů lidí. Díky novým lékům se ale úmrtnost na AIDS v posledních letech výrazně snižuje – vrcholem bylo 1,7 milionu mrtvých v roce 2004, v roce 2020 zemřelo na AIDS na 680 000 lidí.
Ve 20. století si dvě velké pandemie chřipkových virů vyžádaly každá asi milion obětí. Jednalo se o asijskou chřipku z let 1957–1958 a poté o hongkongskou chřipku z let 1968–1969.
Nynější pandemie covidu je druhou pandemií v 21. století, první byla pandemie prasečí chřipky v letech 2009 až 2010, při níž zemřelo na 18 500 lidí (podle lékařského časopisu The Lancet bylo ale mrtvých podstatně více – mezi 151 700 a 575 400).
Na sezónní chřipku zemřou ročně statisíce lidí
Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) na klasickou sezonní chřipku každoročně zemře 290 000 až 650 000 lidí.
Na virové onemocnění ebola dosud podle odhadů od roku 1976 zemřelo asi 15 000 lidí, nejvíce v Africe. Na virovou hepatitidu B a C každý rok zemře 1,3 milionu lidí, nejvíce v chudých zemích. Virovému onemocnění SARS (SARS-CoV-1), předchůdci nynějšího koronaviru (SARS-CoV-2), podlehlo v letech 2002–2003 celkem 774 lidí.
Pro srovnání: asi 15 milionů obyvatel má například Zimbabwe či aglomerace hlavního města Argentiny Buenos Aires; 15 milionů mrtvých je také kupříkladu patnáctkrát více obětí než měla irácko-íránská válka (1980–1988) a 10 000krát více obětí než ztroskotání britského parníku Titanic v dubnu 1912 (na 1 500 mrtvých).
