Ukrajinská armáda řeší rozsáhlý problém s alkoholismem. Přestože na frontě platí přísný zákaz konzumace alkoholu, sehnat jej není žádný problém. Vojáci, kteří jsou přistiženi, pak čelí pokutám a vězení, ale i trestům mimo zákon. Jak se ale ukazuje, dosavadní snahy o nápravu jsou většinou neúčinné, píše web Ukrajinská pravda.
V polovině června roku 2024 řešila ukrajinská armáda nepříjemný incident. Vojáky útočného praporu ukrajinských ozbrojených sil ve městě Lyman v Doněcké oblasti kolem třetí hodiny ranní probudil křik. Zvuky vycházely z kuchyně domu, kde zrovna bydleli. Seržant se šel podívat, co se děje. Uprostřed místnosti stál opilý voják a mluvil sám se sebou.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Korejci si berou do boje jen munici a čokoládu, tvrdí Ukrajinci. Vysvětlili jejich strategii
Seržant ho požádal, aby si šel lehnout, protože ráno musí odjet na misi. Opilý voják ale začal rozbíjet nádobí a převracet nábytek. „Začali jsme uklízet a viděli jsme, že pod stolem leží granát bez pojistky. Nevšimli jsme si, že ji vytáhl. Měli jsme štěstí, že nevybuchl. V kuchyni byla spousta munice, mohlo to dopadnout špatně – z nás ani z domu by nic nezbylo,“ vzpomíná seržant útočného praporu při anonymním rozhovoru. O několik hodin později se prý voják vrátil do domu a usnul. Ráno si svůj noční „výkon“ nepamatoval.
Opilství v armádě není novým problémem, ale jelikož se stavy obranných sil od začátku války nejméně ztrojnásobily, stává se stále častějším. Podle dostupných údajů bylo v roce 2023 v souvislosti s alkoholem nebo drogami řešeno téměř třikrát více případů než v roce 2022. Ukrajinští vojáci tak musí bojovat nejen proti ruským okupantům na frontě, ale také stále častěji krotit opilce, kterým říkají „avataři“ či „šmoulové“.
Web Ukrajinská pravda vedl více než dvě desítky rozhovorů s vojáky – od vojínů přes velitele až po polní zdravotníky a psychology, aby zjistil, jak rozsáhlý je alkoholismus v armádě a zda se dá řešit. Vzhledem k citlivosti tématu vyjádřila většina respondentů z řad aktivních vojáků přání zůstat v anonymitě.
Alkoholová tradice SSSR i mobilizace opilců
Podle psychologa Valentyna Kima se ukrajinská armáda skládá ze tří skupin. První jsou profesionální vojáci, druhou dobrovolníci a třetí, v současnosti největší, mobilizovaní. Každá z těchto skupin má svůj specifický vztah k alkoholu.
Kariérní vojáci zdědili i v odborné literatuře popsané „alkoholové tradice“ z dob Sovětského svazu. Někteří ze současných ukrajinských důstojníků totiž sloužili v sovětské armádě, kde byla konzumace alkoholu normou. Nejrozšířenější sovětskou alkoholovou tradicí, která přežila i v ukrajinské armádě, je oslava povýšení. „Je nutné připravit stůl a pozvat svého velitele a důstojníky vyšší i nižší hodnosti. Hlavním úkolem vojáka, který byl povýšen, je vypít na ex sklenici vodky,“ říká kapitán s přezdívkou „Mauser“, který slouží v jedné z brigád ukrajinské Teritoriální obrany. Dodal, že čím vyšší hodnost voják získal, tím více vodky se pije.
Dobrovolníci, kteří vstoupili do ukrajinských obranných sil v roce 2014 nebo 2022, jsou obvykle nejvíce motivovaní a podle psychologa Kima mají nejmenší sklony k pití alkoholu. Jejich odolnost však může být ovlivněna posttraumatickou stresovou poruchou, ztrátou spolubojovníků, konflikty v týmu nebo nedorozuměním v rodinách.
Nejnáchylnější k pití alkoholu jsou mobilizovaní. Pracovníci teritoriálních center pro nábor se totiž snaží splnit cíle mobilizačního plánu, a proto často sbírají na ulicích všechny, včetně těch, kteří jsou chronicky závislí na alkoholu.
Vojenská lékařská komise, která provádí zdravotní prohlídky, navíc obvykle postupuje rychle a bez podrobného vyšetření. Lékaři tak pouze podepíší, že jsou vojáci způsobilí ke službě, aniž by si všimli, že někteří mají vážné zdravotní problémy. Kvůli tomu se pak do výcvikových center dostávají i lidé, kteří nejsou na vojenskou službu připraveni.
„Z výcvikových center přivážejí všechny – opilé, nafetované, našňupané. Ale mám možnost odmítnout takové lidi, protože vedu specifický rozvědný oddíl. Samozřejmě ne vždy to jde, protože Generální štáb kritizuje velitele brigád, pokud neberou tyto další ‚zdroje‘,“ říká jeden z důstojníků námořní pěchoty. Velitelé se tak snaží tyto lidi umístit na pozice, kde mohou být alespoň nějak užiteční. „Alkoholika nelze posadit za počítač nebo poslat do pěchoty. Ale na tankování paliva je to v pořádku,“ dodává.
Alkohol lze na frontě získat snadno
I když v bojové zóně a v přední linii platí „suchý zákon“ a vojákům v uniformě je zakázáno prodávat alkohol, získat ho není problém. Existuje mnoho možností – od nákupu pod pultem až po legální nákup v obcích, kde neplatí žádná omezení.
„V každé vesnici je někdo, kdo destiluje domácí pálenku. Za dvě konzervy nebo jiné produkty se dá získat lahev. V krajním případě lze nechat jako zástavu zbraň. Neříkám, že se to děje masově, ale byly takové případy. Velitelé pak museli jezdit a zabavovat tuto zbraň,“ popisuje veterán 73. námořního centra sil speciálních operací Pavel Jakymčuk.
„I když je vesnice na hranici s nepřítelem, kde zůstali jen dva civilisté, lidé, kteří mají sklony k alkoholismu, najdou někoho, u koho si mohou lahev koupit,“ dodává medička 47. samostatné mechanizované brigády Olena Ryžová.
Podlehnout pokušení vlivem okolí pak mohou i ti, kteří jsou k alkoholu běžně lhostejní. „V našem oddílu byla skupina, která pila alkohol. Těmto vojákům přidělili údajně ‚rozumného‘ velitele a dali mu za úkol udělat pořádek mezi podřízenými. On řekl: ‚Rozumím, vše zařídím.‘ A co udělal? Začal pít s nimi,“ popisuje medička.
Nepomáhají ani nezákonné metody
V současnosti se v ukrajinské armádě používají dva hlavní způsoby boje proti alkoholismu: legální a ilegální. Ten legální zahrnuje pokuty a celu, zatímco ilegální metodou jsou takzvané „jámy“. Obě metody jsou však podle vojáků prakticky neúčinné.
Voják, který je přistižen při pití alkoholu nebo užívání drog, je převezen na lékařské vyšetření, kde se zjistí jeho stav. Poté musí buď zaplatit pokutu ve výši 17 až 34 tisíc hřiven (10 až 20 tisíc korun) nebo odsloužit trest ve vojenské cele, kde bude 10 až 15 dnů. Zároveň přichází o prémie. „Mám jednoho rekordmana – tři testy na opilost za měsíc. Zůstal bez peněz, zamyslel se nad tím. Dva měsíce nepil, ale pak se zase zhroutil a skončil v alkoholovém deliriu,“ popisuje důstojník z oddělení psychologické podpory v jedné z inženýrských brigád ukrajinské armády.
Velitelé se obvykle snaží problémové vojáky izolovat, aby neohrozili ostatní. K tomu používají i metody mimo zákon a vojáky umisťují do takzvané „jámy“. Prakticky to mohou být jakékoliv oddělené místnosti, kde alkoholici pobývají několik dní, dokud se neproberou a nezotaví. „V našem batalionu bojujeme s ‚avatary‘ takto: Když se někdo opije, nejprve běží asi pět kilometrů k ‚jámě‘. Pak ho tam hodí. Naše ‚jámy‘ mají hloubku sedm až osm metrů. Ale ve skutečnosti to nefunguje. Někteří naši kluci tam byli dvakrát až třikrát, ale nic se nezměnilo, pořád pijí,“ říká seržant jednoho z batalionů Ukrajinské armády.
Někdy velitelé trestají opilce tím, že je přeřadí do bojové pěchoty. Zároveň jim dávají úkoly, které zahrnují nebezpečné bojové mise. Ne vždy je to ale vhodné. Například na podzim roku 2022 vojáci v obci Vodyane na Donbasu útočili na ruské pozice. V těsném boji utrpěli ukrajinští vojáci řadu zranění a jeden z nich padl. Poté se jim podařilo Rusy vytlačit, ale potřebovali posily, aby udrželi pozice. „Požádali jsme přidružený batalion, jestli by nám mohli poslat lidi. O den později přijela technika a vysadila osm mužů. Byli úplně ‚na mol‘. Myslím, že velitel chtěl potrestat své ‚avatary‘, ale byla to katastrofa. Jak můžete posílat do přední linie lidi, kteří nejsou vůbec schopní fungovat? Kluci se je snažili dopravit na pozici, ale nedokázali je tam dostat,“ popsal jeden z vojáků.
Rytířský turnaj a přednášky jako prevence
Pokuty, věznice a „jámy“ ale neřeší příčiny. Existují proto i jiné metody. Například 3. samostatná útočná brigáda pořádá rytířské turnaje – dva vojáci se utkají v rytířských brněních s meči a štíty. Jde o dva zápasy po 30 sekundách, vítěze určí porota. Další vojáci pak fandí. Pokud počasí neumožňuje soutěžit venku, boje se konají v místnostech.
Důstojníci 3. samostatné útočné brigády organizují také filmové projekce, výstavy, koncerty, diskuze a další akce. „Vyprávíme o vzniku brigády, historii kozáckých bojů a o osvobozovacích válkách a revolucích. Rozbíjíme ruské mýty. Vysvětlujeme, proč Rusko zaútočilo na Ukrajinu, jak válka skončí. Formujeme vize do budoucnosti: Co znamená vítězství, co přijde po něm, proč musíme vyhrát,“ uvedl historik a důstojník 3. samostatné útočné brigády Oleksandr Alfjorov.
Podle jeho slov pořádání takových akcí navíc nevyžaduje povolení od vrchního velitele ani velké množství času a zdrojů.
Pokud se daří držet vojáky od alkoholu, dá se předejít nepříjemným incidentům. „Pokud je chlápek se zbraní opilý, můžete čekat cokoliv. Kvůli tomu pak vznikají v jednotkách konflikty, které končí rvačkami, střelbou, a dokonce i výbuchy granátů. Pamatuji si jeden případ, kdy ‚šmoula‘ položil automat na zem, aby se podíval, jak z něj vyletí kulka. Skutečně vyletěla, ale on to neviděl, protože mu prostřelila hlavu,“ říká veterán 73. námořního centra sil speciálních operací.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rychlí a nemilosrdní. Reportáž CNN odhaluje, jak tajemní Severokorejci bojují proti Ukrajině
