Ambiciózní plány Číny: Ovládnout vesmír, postavit měsíční základnu a dovézt atmosféru z Venuše
Jako první dovezli vzorky z odvrácené strany Měsíce. To jim ale nestačí, Číňané ve svých vesmírných plánech míří ještě dál. V nově představené koncepci chtějí do roku 2050 být nejsilnějším státem ve vesmíru. Mezi jejich záměry dále patří vybudování měsíční výzkumné stanice, dovezení vzorků z atmosféry Venuše nebo sestrojení optického dalekohledu pro zkoumání exoplanet, hvězd a vzdálených galaxií. V nejbližší době asijská velmoc vyzve Američany v souboji o návrat lidstva na Měsíc.
Nejlidnatější země planety napíná veškeré síly k ovládnutí vesmíru. Čína představila své střednědobé a dlouhodobé plány pro vesmírné mise. Obrovské ambice jsou spojeny s aktuálními úspěchy čínského vesmírného programu.
ČTĚTE TAKÉ: Létající auta, roboti, hologramy. Města budoucnosti jsou blíž, než si myslíme, říká expert
Před třemi lety Čína přistála na Marsu a vypustila tam vozítko určené pro výzkum rudé planety. Letos v létě jako první země dovezla vzorky z odvrácené strany Měsíce. Nejpozději do roku 2030 na to má navázat návrat astronautů na povrch jediné přirozené družice Země.
Z čeho postavit základnu na Měsíci?
Tím ale měsíční mise pro Číňany neskončí. Mezi odhalenými střednědobými a dlouhodobými plány je vybudování výzkumné stanice. Odborníci z univerzity v čínském Wu-chanu nastínili, z čeho by lunární základna mohla být vybudována.
Čtěte také
Materiály pro stavbu by mohly pocházet přímo z Měsíce a jsou odolnější než běžné cihly, informoval web South China Morning Post. Na základě reportáže ze státní televize CCTV se dá odhadovat, že stavební materiál připomíná čedič, který se zde nachází. Využitím materiálu přímo z měsíčního povrchu by si Číňané ulehčili práci a minimalizovali potřebu dovážet díly ze Země.
„Pevnost v tlaku těchto cihel z měsíčního regolitu je více než třikrát vyšší než u běžných cihel a betonových bloků a vydrží více než tunu na centimetr čtvereční,“ cituje South China Morning Post profesora Zhou Chenga.
Během několika dalších měsíců tyto cihly zamíří přímo na čínskou vesmírnou stanici, kde budou podrobeny experimentům. Výzkumníci otestují jejich klíčové vlastnosti v oblasti mechaniky, termodynamiky a odolnosti vůči záření.
Chtějí být lídrem ve vesmíru
„Dosáhli jsme průlomu,“ řekl viceprezident Čínské akademie věd (CAS) Ding Čchi-biao během tiskového brífinku, který se konal minulý týden v Pekingu a na kterém Číňané prezentovali své vesmírné plány. „Stále však nemáme velké množství úspěchů, zejména ve srovnání s vyspělými zeměmi,“ dodal.
V blízké době se Čína upíná k dokončení vesmírného teleskopu Sün-tchien, který má překonat Hubbleův dalekohled. Díky němu by mohla zkoumat exoplanety, vznik hvězd a vývoj galaxií. Spuštění vesmírného teleskopu je plánováno na rok 2026.
Čtěte také
Další fází bude návrat astronautů na Měsíc a zřízení již zmíněné výzkumné stanice. V plánu je také vyslání kosmické lodi k Venuši, která by nabrala vzorky z její atmosféry a poté je doručila na Zemi.
Kolem roku 2030 se nejlidnatější země chce vydat i za pás asteroidů, který se nachází mezi Marsem a Jupiterem. Součástí této výpravy má být sonda, která prozkoumá jeden z Galileových měsíců Callisto, jenž obíhá Jupiter. Poté provede průlet kolem Uranu.
Plány pro roky 2036 až 2050 jsou obecnějšího charakteru a zahrnují mise pro studium vzniku a vývoje vesmíru, gravitačních vln, kosmického záření nebo mimozemského života.
Podle vyjádření CAS pro čínské noviny Global Times je cílem představeného programu snaha zařadit se mezi přední světové vesmírné národy a vytvořit z asijské země světového lídra v oblasti vesmírné vědy, informuje magazín Independent.
Čtěte také
Vedoucí činitelé čínského vesmírného výzkumu se také vyjádřili ke spolupráci s ostatními zeměmi a na tiskovém brífinku zdůraznili, že v ní vidí velký význam. Ředitel čínského Národního vesmírného vědeckého centra Wang Čche poznamenal, že na své družice umisťují stále více vědeckých přístrojů z jiných zemí a že zahraniční vědci jsou součástí mnoha týmů a misí.
„Budeme i nadále posilovat spolupráci v různých oborech,“ řekl. Příští rok tak dojde například k zahájení mise SMILE, která je společným projektem Čínské akademie věd a Evropské vesmírné agentury. Vědcům to pomůže předpovídat sluneční bouře a pochopit, jak funguje vesmírné počasí.
V blízké době se tak největším vesmírným soubojem stane návrat lidstva na Měsíc, který svedou Číňané s Američany. NASA plánovala s programem Artemis přistát na Měsíci v roce 2026. Jenže kvůli mnoha odkladům se zdá, že američtí astronauti vstoupí na měsíční povrch nejdříve za pět let.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Muskův obří úspěch. „Super raketu“ na Zemi chytila speciální chapadla, loď dopadla do oceánu
Honza působí v médiích od roku 2017. Začínal jako editor sociálních sítí na Aktuálně.cz, později zde moderoval on-line pořad Asociál, který se věnoval digitálním technologiím, gamingu a sociálním sítím. Pro Hospodářské noviny připravoval byznysové podcasty Ranní brífink a Poprvé. Od dubna 2022 působí na CNN Prima News, kde píše o videohrách nebo technologiích a také moderuje a připravuje televizní pořad Enter.
